pátek 27. prosince 2013

Zprávy z výroby

Hned v úvodu bych chtěl uvést, že jsem vyráběný paralelní dvouválec odpískal. Není to dobrá koncepce. Spojovat, dvě pístnice není dobré řešení. Přestože jsem spojení udělal volné, nefunguje to pořádně. Udělám to jinak. Nejdříve si ale vyzkouším nové provedení dvojčinného pístu. Nejlépe na jednoválci.S novou technologií jsem zatím spokojený. Kovová podložka kryje komůrku, kde je grafitová těsnící šňůra. Válce jsem chvilku vařil ve vodě Po zahřátí se komprese zlepšila a písty šly zcela volně. Tuto zkoušku doporučuji udělat před konečnou montáží. Je tak jistota, že válec bude fungovat i za provozní teploty. S teplotní roztažností materiálu je nutné počítat. Ne vždy se vše povede, ale to nevadí. Je to zajímavé a občas si připadám jak James Watt v 18. století. Našel jsem také návod na výrobu parního motoru od Petra Šedého. Tak si jej dovolím zveřejnit. Je na adrese:
https://drive.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnaEpsUmNSSXlYWGs/edit?usp=sharing
Je tam mnoho zajímavého a dodatečně žádám o povolení. Také mne navštívil pan Luboš a pan Šubrt. Příjemná návštěva. U lahve červeného jsme probírali budoucnost našich parních motorů. Pan Luboš mne upozornil na link http://www.windbluepower.com/category_s/1.htm  Generátory se ale nehodí pro jednoválce. Děkuji čtenářům za zájem o blog a přeji vše nejlepší do nového roku.

čtvrtek 12. prosince 2013

Rotační ventil

V příspěvku bych se chtěl vrátit k rotačním ventilům a zaznamenat zkušenosti kolegů parostrojníků. Rozhodně je uplatním. Budu modifikovat tvar některých otvorů jenž jsou na výkresu z 9. listopadu. Konečné tvary zveřejním. Následuje příspěvek pana Luboše.

16. září 2012 v 18:07 | převzato
Nový typ rotačního ventilu pro plnotlaký režim
Poslední dobou jsem experimentoval s mezními hodnotami rotačního ventilu pro plnotlaké plnění válců, hmotností setrvačníků, zdvihem a vyvážením klikové hřídele na stroji s paralelními válci. Udělal jsem si tabulku na 3 hmotnosti setrváků a 6 rozměrů drážek.
Při průměru rotační hřídelky 10mm a otvoru 7mm ve ventilu jde rozšířit drážka až na hodnotu kolem 6,8mm bez toho, aby se ovlivňoval vstup s výstupem. Jde to snadno vyzkoušet foukáním a otáčením. Kvůli průtoku páry do dvou válců jsem zvětšil potrubí, díry ventilu a hřídel na 12mm, což zvedlo otáčky víc než o polovinu.
Nicméně mi pořád neseděla dlouhá náběhová doba pro úplné otevření a zavření ventilu.
Navrhnul jsem proto profilovanou drážku, která umožňuje v krajních polohách propouštět několikanásobně více páry, než drážka rovná. Tím stroj získá rychlejší plnění a snažší výplach.


Je však potřeba si ventil řádně nastavit a změřit zasunutí pro pozdější seskládání, dokud se nepřiletují trubičky vstupu a výstupu, protože pak už tam není vidět. Je to velmi citlivé na nastavení a už při pár desetinách milimetru mimo ztrácí svou funkci. Stejně jako se to stalo mně, takže zatím nepřináším objektivní srovnání otáček ani výkonu:/

Věřím však, že pro ty, co se zabývají plnotlakým řežimem parních motorů, to může být inspirací. Vyzkouším teď expanzní ventil podle pana Šedého na tom stejném stroji, pak budu informovat o výsledcích.
Ať se daří!
#lubosh
 Komentář:

poil532 | 16. září 2012 20:35

Dovolím si takovou úvahu. Jestli to dobře chápu, tak je tam u kulatého otvoru v těle ventilu a tohoto "jiného tvaru" v ose ostřejší plnění párou. Tohle prostě dělá při plnotlakém spínání ostré lichoběžníky. Kulaté otvory tvoří spíše uhlazenou sinusovku. Tím je myšlen průběh plnění. Podobně to bude fungovat, pokud budou oba otvory hranaté. (t.j.vnitřní otvor v tělese ventilu a štěrbina v ose)Taky bude zajímavé, jaký vliv to bude mít na rezonátor. 

Perspektivnější je nápad Petra Šedého na ventil expanzní. Ten však musí mít dvě štěrbiny v rotační ose a posunutý vstup a výstup páry na těle rotačního ventilu. Výstupní štěrbinu můžeme zvětšit a usnadnit tak výplach. Vstupní štěrbinu naopak zůžit a umožnit tak expanzi a šetřit páru. Přeji klidný čas adventní a hodně úspěchů při výrobě a vývoji parních motorů.

neděle 1. prosince 2013

Dvojčinný píst

Použit je nový materiál - teflon. Dobře se soustruží i frézuje a je hlavně levnější než cín. Jsou z něj udělány vnitřní ucpávky a přepážky. Teflon má 10x větší tepelnou roztažnost než kov. Vlastní píst je samozřejmě cínový a pouzdro, které vede ojnici také. Ta je utěsněna grafitovou šňůrou. Myslím, že se mi to povedlo a jsem spokojen. Případné připomínky uvítám a dotazy zodpovím. Snad provoz dopadne dobře. Vnitřní průměr válce je 54 mm. Měděné kolínko je fitinka 12. Pístnice je udělána z mosazné trubky průměr 10/1. Podložka pístu je hliníkové účko 40 x 40.

sobota 23. listopadu 2013

Příspěvek pana Luboše


Dobrý den čtenáři paroblogu,

Nedávno jsem zde ukázal tepelný výměník na kouřovod kamen, svařený z klasického ''čerta'' a pár topenářských kolen. Využití může nalézt na ohřev vody, vzduchu, páry atd.. Zachytává teplo, které už jinak letí do komína.
Přál bych si Vám zde představit svou teplovzdušnou verzi.
Gro systému je velmi prosté a učinné. V místnosti s krbovými kamny se nasává hliníkovým potrubím velmi teplý vzduch od stropu, což má za pozitivní následek i to, že se sníží teplota v místnosti na přijatelnou úroveň přisáváním čerstvého vzduchu z chodby.
Následně je tento hnán radiálním ventilátorem 36W přes filtr do výměníku, kde se přihřeje na více než 200 stupňů C. Odtud putuje stejným 100 mm hliníkovým, teď již však izolovaným(!), potrubím skrz 3 stěny do obýváku.

Na kouřovodu (průměr 150mm) zbylo místo i na druhý "čert", který je připraven třeba na vytápěni garáže. To bude teprve ten správný 'Golem';
Při návrhu je potřeba počítat s tím, že se průtok vzduchu, kvůli sníženi světlosti potrubí výměníku, zmenší. Na více než 10 m je dobré dát silnější ventilátor nebo 2 menši za sebe.

Prosté prostinké, žádné zbytečné regulace, tudíž velmi levné. V materiálu je něco málo pres 5 000,-.

V zimě nad kamna samozřejmě patří dřevěný sušák, na plotnu hrnec;

Cirkulace vzduchu ve spodním otevřeném patře mnohonásobně zefektivnila vytápěni dřevem! Místnosti nad krbem mají navíc v podlaze otvory pro přirozený pohyb vzduchu. Letos jsme ještě nezapnuli plynový kotel, a to se netopí každý den! Dřeva je stejně dost, ani ho nestačíme ze starého trnkového sadu spotřebovávat.

Kdyby chtěl někdo vyrobit a zaslat takovýto výměník na jakýkoliv průměr kouřovodu za 2 000,-, napište si o něj na adresu luboshh@seznam.cz

Na poslední fotce je nerezový tepelný výměník pára/voda, presentovaný firmou Spirax Sarco na jejich Tour 2013. Je určen pro potravinářský průmysl. Ta harmonika ve spodní části je kompenzátor teplotní roztažnosti. 
Ve výřezu si můžete všimnout vlnovcových parních trubiček, které díky vznikajícímu turbulentnímu proudění a vetší ploše ohřivají vodu učinněji.


Třeba to někoho inspiruje:
Diky #lubosh

Zprávy z výroby

Jedná se spíše o vývoj než o výrobu. Výroba nebo vývoj jsou trochu silná slova. Spíše si hraji a baví mne to. Ne vždy se vše podaří. Trochu jsem se zasekl na dvojčinných pístech. Přišel jsem asi na tři způsoby, jak axiální ložisko s těsněním udělat nejde. Zkoušel jsem bronz a teflon. V případě bronzu by pístnice musela být ocelová. S mosazí si to nerozumí. Prostě to drhne. Také se inspiruji výkresy pana Murína, které publikuji. Dodatečně tímto žádám o svolení. Adresa jeho blogu je www.mojmirmurin.blog.cz Jeho zkušenosti s výrobou parních motorů jsou jistě poučné. Na tomto výkresu je axiální ložisko které používá.

     Na dalším výkresu je duralové jádro pístu, kolem kterého se odlévá cín.  Podstatně se tím sníží hmotnost i náklady. Jádro má 4 navrtané díry, aby nedošlo k pootočení slitiny. Průměr vlevo se dělá stejný jako trubka, aby se dosáhlo vystředění. Před použitím jej pan Murín stáčí o 0,5 mm. Jinak by to mohlo drhnout. Když na obrázek kliknete, zobrazí se ve správných proporcích.

sobota 9. listopadu 2013

Rotační ventil pro nový parní motor

Ventil je zleva uzavřen šroubem M18. Po jeho odebrání lze snadno měnit rotační osu a tím měnit i vlastnosti parního motoru. Materiál by mohl být třeba i bronz. Zprava je trochu rantl aby se hnací kolečko neotíralo o celý průměr těla ventilu. Vzhledem k expanznímu provedení má vstup páry mnohem menší průřez, než výstup. Pár otvorů zleva tvoří propojky na paralelní válce. Otvory mohou být radiálně libovolně posunuty. Nezáleží na tom. Vstupní a výstupní pár lze také radiálně posunout, ale musí mít mezi sebou 180 stupňů. Vše je odvislé od vedení hadic. Všimněte si, že Petr Šedý má na svých posledních strojích vstup a výstup páry přímo pod sebou. Lze tak ventil zkrátit a rotační část má pouze jednu štěrbinu. Je tam ale riziko nesprávného profuku. Každé řešení má své výhody a nevýhody. Ventil je určen pro píst o ploše 44 cm čtverečních.

čtvrtek 31. října 2013

Steam Engines

Pan Luboš Harník nás upozornil v komentáři v příspěvku "Parní vyvíječe" na video a tak je zveřejňuji. Inspirativní je zejména zdroj páry, v druhé části ,  kde jsou použité pouze trubky. Takový kotel bude jistě bezpečnější a homologace jednoduší. Mikrokogenerační jednotka do 5 Kw na trhu hodně chybí a podnikatelský záměr by mohl mít úspěch.

sobota 26. října 2013

Zprávy z výroby

Navštívil jsem Feronu a nakoupil plechy na základny parních motorů. Mám dvě desky 50 cm x 50 cm a tři 50 cm x 33 cm. Zatím použiji jednu tuto menší.
Desky jsem natíral čtyřikrát. Dvakrát základní vrstva antirezinem a dvakrát balakrylem pro venkovní použití. Natírání mne docela baví. Žena to komentovala tím že bych měl radši natřít tu branku.
Na dalším obrázku je přibližné rozložení součástek.Válce mají průměr 60 a délku 230. Budou pracovat paralelně. Rotační ventily mají vrtání 15 a vzhledem k zamýšlenému dvojčinnému provedení jsou dva. Ojnice je namáhána na tah i tlak, a bude přes celou délku desky. Vedle válců je dostatek místa pro BLCD generátor. Sestava setrvačníků má ložiska vkládaná za tepla a osa je lepená. Nepředpokládá se časté rozebírání. Je to kompenzováno bočním vývodem náhonu pro generátor. Stupeň převodu je možné snadno a libovolně měnit. Budu končit. Na práci je moc pěkný den a svítí sluníčko.

úterý 22. října 2013

Zprávy z výroby většího parního motoru

Ložiska se mi konečně podařilo vyrobit. Otvor v přírubě má průměr 25,95 mm a ložisko 26 mm. Rozdíl je pár setin.
Chce to dát si dvě piva a pak to trefíte úplně přesně. Ne vážně. Ta šuplera je přece jen k něčemu dobrá. Spíše ta mechanická, než digitální. Ložiska je dobré vybrat tak, aby měla nízký valivý odpor. V tomto směru jsou nejlepší oboustranně kryté kovem. Plastové krytí často zvyšuje odpor. Myslím, že je to obzvlášť důležité při provozu na papiňák. Výhody kuličkových ložisek není potřeba popisovat. Jsou o třídu lepší než valivá a cenově to vyjde v podstatě stejně. Setrvačníky mají průměr 120 mm. Nepříjemné je, že já takto velký průměr ve své pile neuříznu a ve Feroně přijde řez na stovku. Musím ale uznat, že to mají rovnější.

úterý 15. října 2013

Generátory podruhé

V minulém příspěvku o generátorech jsem z důvodu neznalosti vynechal BLCD motory. Tak bych to chtěl napravit. Používají se k pohonu elektrokol. Vzhledem k integrované převodovce mají vysoký točivý moment. Řádově vyšší, než krokové motory. Jiné použití je třeba v diskových mechanikách. Tento motorek se pro naše účely nehodí, protože má malý výkon a vysoké otáčky. Motorek z elektrokola dík svým vlastnostem k parnímu stroji výborně pasuje. V současné době je vidět coby generátor na blogu Petra Šedého. Motor je těžké zařadit. Mohl by patřit do skupiny strojů synchronních. Používá ale stejnosměrný proud a nemá komutátor. Odpadá tedy rušení jiskřením. Stator má tři vinutí a řídící jednotka v něm vytváří rotující magnetické pole v závislosti na poloze rotoru. Ten má obvykle neodymové magnety a jeho poloha je sledována pomocí Hallových sond. Pan Tesla by se asi divil. Já jsem dříve narozený a tak se divím také. Používá li se tento motor jako generátor, tyto sondy nejsou potřeba. Řídící jednotka také ne. Parní motor s tímto generátorem je výborná učební pomůcka pro strojní nebo elektrotechnické průmyslové školy. Určitě také pro učební obory. Jako příklad mohu uvést blog SPŠ strojní Betlémská. Má adresu: www.betlemska-stirling.blog.cz Kromě stirlingů zamýšlejí uspořádat soutěž ve výrobě parních motorů. Mají připravenou mechanickou brzdu a měří otáčky. Vše propojené s počítačem, který ukazuje výkon motoru v závislosti na čase. Spolupracují s firmou Vernier jejíž čidla, elektroniku a programy používají. Výkon stroje tak lze objektivně zjistit. U mne v dílně není moc nového. Bylo docela pěkné počasí a tak jsem jezdil radši na kole. Trochu jsem vychladl a níže navržený čtyřválec zatím odložím. Udělám stroj poloviční, ale dvojčinný. Vyjde to levněji a bude lepší účinnost. Pístnici utěsním grafitovou šňůrou. Také dělám pouzdra pro kuličková ložiska. Ložisko musí mít přesah pár stovek milimetru a to se mi moc nedaří. Je li přesah trochu větší, tak to tam za tepla dostanu. Po vychladnutí se ložisko zmáčkne a už nechodí tak dobře. Mikrometr nemám a moje digitální šuplera měří setiny milimetru sice přesně, ale proměřuje desetiny. Jak říká Petr Šedý šuplera, vločky a brokolice patří do popelnice. A tesařský metr nepoužíváme, protože je moc přesnej.

pondělí 2. září 2013

11. ročník Nábřeží paromilů 2013 1/4 - Vozidla a motocykly - Hradec Králové

Nábřeží paromilů č. 11

Byl jsem teď delší čas u bráchy v Poděbradech a tak nám to nedalo, abychom nezajeli do Hradce Králové. Po dálnici je to coby dup. Asi půl hodiny. Počasí nám přálo a byl to pěkný výlet. Pro mne inspirující a motivující. Seznámil jsem se s mnoha výrobci i nadšenci do parních strojů. Vystavovány byly stroje historické a modely. Ty  vetšinou poháněny stlačeným vzduchem. Výstava má tyto vebové stránky: www.nabreziparomilu.cz  Koná se každoročně na konci srpna. Odpoledne jsme zajeli na Kunětickou Horu. Je to výletní místo asi 10 km směrem na Pardubice. Určitě příjemný doplněk celodenního výletu a mohu doporučit.
Mám hodně fotek a videí. Sestříhám to a článek doplním.

sobota 24. srpna 2013

Návrh motoru s větším výkonem

Základní deska má rozměry 50cm x 50cm a tloušťku 5 mm. Budu muset koupit 4 desky, protože Ferona prodává minimálně 1m čtvereční. Setrvačníky mají průměr 13,5cm a šířku 4,5cm. Uvědomuji si, že 2 setrvačníky o větším průměru by bylo lepší řešení. Já jsem však limitován svým strojním vybavením a znovu uvedu nízkou cenu a snadnou výrobou. Jejich celková váha je 14 kg a váha celého stroje asi 30kg. Válce mají vnější průměr 60mm dlouhé jsou 24cm. Dva po stranách pracují paralelně. Plocha dvou pístů je 44cm čtverečních. Slibuji si od toho, že se odstraní boční tlaky na pístnici a nebude zatěžováno axiální ložisko. Celkově pak stroj pracuje jako jednočinný dvojválec.

sobota 17. srpna 2013

Výkon parního motoru podruhé

Našel jsem na Internetu ještě jeden vzorec pro výpočet výkonu parního motoru:

P = (A x Z x H x n x p x η) / 3057

Kde:

P.................................výkon ve wattech
A................................plocha pístu v centimetrech čtverečních
H................................zdvih v milimetrech
n.................................otáčky za minutu
p.................................tlak v barech
η.................................účinost stroje (obvykle se dává 0,7)
Z.................................počet válců

Čerpám teď z těchto Internetových stránek: http://www.dampfboot-sunrise.de/ Vzorec je tam použit pro výpočet výkonu dvojčiného parního stroje s šoupátkovým ventilem. Malá x ve vzorci znamenají násobení. Konstanta 3057 se používá pro přepočet na watty. Není mi moc jasná. Tlak v barech na kotli nepůjde použít. Měl by to být průměrný tlak v pístu. Rozhodující položka však bude účinnost stroje η. Výpočty ukazují, že při obvyklé účinnosti by výkony mých jednoduchých, jednočinných jednoválců měly být podstatně vyšší. V příspěvku za červenec jsem výkon motoru o průměru válce 50 mm spočítal na 18 W. Nyní mi vyšlo při účinnosti 0,7    73 W. Myslím, že by mohlo pomoci navýšit hmotnost, nebo lépe hybnost setrvačníku. Točivý moment u jenočinných strojů je aktivní jen v třetině otáčky. Otáčky motoru zejména při zatížení žárovkou hodně klesají a účinnost se snižuje. Také je možné použít řízený elektrický setrvačník, jak se o tom zmiňuje Petr Šedy. Já mám radši solidní mechanické provedení a tak půjdu cestou navýšení hmotnosti. Zvýšení účinnosti pomohou kuličková ložiska. Je také ovlivněna průchodností rotačního ventilu, kvalitou pístu a nastavením předstihu. Navýší ji dvojčinný systém.



Tento stroj má uvedeny tyto parametry: plocha pístu 44 cm čtverečních (to je docela málo), zdvih 90 mm, otáčky 200 za minutu, tlak 6 bar, účinnost 0,7  a výkon 1 kilowatt . Konstrukce je klasická t.j. ocelový píst s kroužky, dvojčinný, šoupátkový ventil. Myslím, že bych dokázal postavit stroj podobných parametrů. Vyjma tlaku a zdvihu. Tam bych šel zhruba na polovinu. Důvodem by bylo ne tak dokonalé strojařské zpracování. Výhodou je pak snadná výroba a nízká cena. Materiálem se vejdu do 5000 Kč a času mám dost. Použil bych technologii Petra Šedého a spokojil se s výkonem 150 až 200 W. Vyšší výkon příjemně překvapí.

pátek 16. srpna 2013

Parní vyvíječe

Hned v úvodu musím říci, že uvedené technologie jsou pro mne nedostupné. Stejně tak homologace kotle Nicméně čtení na adrese http://www.mindeern-boiler.blogspot.cz/ je  poučné. Také si dovoluji zpřístupnit na Internetu dokument pana Luboše Harnika o jeho tvorbě. Je na adrese:https://docs.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnTVpMa253V1ZwdHM/edit?usp=sharing                                                                                                                         Dodatečně tímto žádám o svolení. Níže popisovaný kotel by jeho centrále EVO6 určitě slušel. V dokumentu jsou také odkazy na kanál YouTube, kde jsou videa.

Kotel je vyroben z nerez oceli. Tento materiál není v tomto oboru v USA povolen. Autor doporučuje v textu použít kvalitní kotlářskou ocel. Kotel má homologaci a je zkoušený na 18 atm. Provozní tlak je 10 atm. Obsah vody je 17 litrů. To mi připadá málo.
Ohýbačka na trubky. Dřevěný klínek určuje spád.
Provedení svárů.
Pan Milan používá u svých kotlů tuto zvlněnou trubku z ušlechtilé oceli. Obchodní název je Inoflex. Snese tlak do 10 atm a používají ji topenáři. 6 m stojí přibližně 1200 Kč. Vyrábějí se různé průměry (3/8" ; 1/2"; 1" ) Lze ji opatřit koncovkami pro mechanickou montáž. Prodejna je na Praze 8 v Bohnické. Více na www.meibes.cz  Popis parního vyvíječe pana Milana je na adrese: https://docs.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnODRsSUpNRk1VSlU/edit?usp=sharing

pátek 19. července 2013

Výkon parního motoru

Spočítáme ho podle vzorce:

Kde:
N..................síla v Newtonech
m..................zdvih v metrech
n..................otáčky za minutu
P..................výkon ve watech

Síla však nepůsobí po přímce. Součin N.m mi dá kroutící moment a ten je sinusový.(komentář listopad 2012) Průměrná hodnota za celou obrátku je přibližně šestina maxima ( /2π ) pro jednoválec a třetina pro dvouválec ( /π ) Použiji - li tyto konstanty, dostanou se výpočty výkonu do souladu s mými zkušenostmi, nebo měřeními pana Murína. Takže to bude asi správně. Mohu tedy spočítat výkon jednoválce o průměru pístu 50 mm.

Tlak........................................1 atm
Síla N.....................................160 N
Otáčky....................................1000/minutu
Zdvih.......................................0.04 m
Výkon P..................................18 W

Při polovičním tlaku bude výkon 9 W. To odpovídá výkonu na posledním modelu parního motoru. Je tam použitá trubka o průměru 50 mm a zátěž tvoří dvě čtyřwatové LED žárovky. Dvouválec bude mít výkon dvojnásobný. Osobně bych chtěl zkusit čtyřválec s průměrem pístu 60 mm. Výkon pak vychází při jedné atmosféře a 1000 otáčkách na 100 W. Výpočty berte s rezervou. Jak se říká plus minus cosinus.

čtvrtek 23. května 2013

Ložisko ojnice

Jiný způsob provedení ložiska je na výše uvedeném obrázku. Šroubovací očko je možné koupit v každém železářství. (Na kompletu vpravo může pan Poil použít dokonce dřevěnou ojnici...) Ložisko jsem koupil ve speciální  prodejně. Na internetu půjde koupit také. Ložisko je ve svěráku natlačené do očka. Ani se nemusí letovat, nebo lepit. Drží velmi dobře. Toto provedení má výhodu vtom, že lépe vede píst a není to drahé.

středa 22. května 2013

Tender


Nabízím za 2900 Kč hnací agregát parního motorku. Zařízení je určené pro montáž na vlastní základovu desku a kutily zajímající se o techniku. Taktéž pro fandy parních strojů. Hadice a stahovací pásky jsou součástí dodávky. Osu rotačního ventilu nechám dlouhou 25 cm. Lze ji zkrátit na potřebný rozměr. Získá se tak místo vedle setrvačníku, kde může být kladka a náhon na vhodný generátor. Také je možné realisovat vratný pohyb krokového motorku na druhé straně pístu. Dílčí úpravy a návody meilem. Je vpravo nahoře. Možný je osobní odběr v Praze nebo zaslání dobírkou.

čtvrtek 2. května 2013

Generátory


Nahlédl jsem do starých školních sešitů ze SPŠ Kutná Hora. Jednalo se o předmět Elektrické stroje. Zopakoval jsem si stať o stejnosměrných motorech. Po půl století mne to zajímalo více, než když mi bylo 17 let. To co tady píšu je pro všechny asi známé. Nicméně, já si to potřebuji zopakovat. Doufám, že to není špatně.

Stejnosměrný sériový motor:

Je nejrozšířenější. Může pracovat jako motor, dynamo nebo jednofázový střídavý motor na 220 V. Toto poslední využití platí zejména pro vysavače, feny, mixery, ruční vrtačky a pračky. Proud se odebírá nebo přivádí do rotoru a přes uhlíky a komutátor. Z názvu sériový vyplývá, že magnety ve statoru jsou buzené a vinutí je v sérii s rotorem. Část generovaného výkonu se ztrácí na buzení. Tak mne napadá, že jednofázový střídavý motor z pračky (za předpokladu, že má uhlíky a komutátor), by měl být použitelný přímo a bez úprav, jako dynamo. Nebo roztočit ruční vrtačku na 220 V  a měřit stejnosměrné napětí na vidlici. Asi to nebude nic moc. Sériový motor jsem naháněl dvojválcem. Na tlakové hrnce jsem nedosáhl nabíjecího napětí pro akumulátor. Ještě změním převody a pokus budu opakovat. Krokový motorek se zdá výhodnější. Nemá buzení a výstupní napětí se dá navýšit rezonančnímy kondenzátory. V rotoru jsou permanentní magnety. Daleko nejlepší bude asi třífázové AC servo, které používá pan Murín. Není buzené, má v rotoru neodymy a energie se odebírá ze statoru. Poslední dva strojky by šly snad přibližně zařadit do kategorie střídavých synchronních motorů.

Střídavý asynchronní motor:

Napájí se pouze stator. Není tam co budit. Vinutí může být zapojené do trojúhelníka, nebo do hvězdy. Je to jednoduchý a velmi rozšířený motor. Do této skupiny mohu přiřadit i motory z ledniček. Jsou jednofázové, ale mají fáze a tedy i vinutí dvě, aby se mohlo točit pole. Jedna fáze hlavní a druhá, totožná je posunutá kondenzátorem. Motory s malými výkony (magnetofony, ventilátory a nově i brusky) mívají zase závit na krátko. Rotory asynchronních motorů se nikdy nenapájí. Dle mých poznámek tento motor nelze použít v obráceném režimu jako alternátor. Musím vyndat rotor, přerušit v něm závity na krátko a polepit jej neodymy.. V tomto případě to ale  již bude v principu motor synchronní. Ten jako alternátor použít lze. Synchronní střídavý motor a alternátor mají stejnou konstrukci. Třífázové asynchronní motory se vyrábějí také šestipólové. Poznáme je podle toho, že mají na štítku 1460 ot/min.Ty jsou nejvhodnější pro přestavbu na alternátor.

čtvrtek 25. dubna 2013

První spuštění motorku

                V    úvodní    části videa rozbíhám stroj foukáním.Dobře se tak dá nastavit předstih a sledovat dobu otevření ventilu pro tlakovou páru. V tomto případě to dělá 90 stupňů jedné otáčky.Zdrojem páry je tlakový hrnec na elektrickém vařiči o výkonu 1500 W. Za trvalého provozu vytáhne tlak na 0,4 bar. Rotační ventil je expanzní. Vrátím se k původní délce 50 mm. Tento ventil má menší tření a snáze se vyrábí. Také tlakovou štěrbinu doporučuji udělat do konce osy, tak jak to má Petr Šedý. Červená tlaková hadice, jenž přivádí páru do válce, by se dala nahradit smyčkou z hadice pružné, a zkoušet tak efekt rezonance. Na adrese http://youtu.be/9EJta2JrKwk je ještě jedno video s odborným komentářem mé ženy.

čtvrtek 11. dubna 2013

Nový model parního motoru

Motor není zcela hotový. Chybí mi nějaký materiál do rozvodné krabice. Po mechanické stránce je funkční. Na fouknutí se roztočí. Nově je vybavený otáčkoměrem. Je použitý cyklopočítač. Ukazuje přímo otáčky v rozsahu do tisíce za minutu. Místo rychlosti. Obvod kola je nutné nastavit na 1,66 metru. Při požadavku na rozsah 2000 ot/min se musí zdvojnásobit nastavení obvodu kola a zobrazovaný údaj násobit dvěma. Krokový motorek má vratný pohyb. Jde na něm nastavit kroutící moment a úhel natočení. Vzhledem, ke standartní přírubě, jej lze snadno vyměnit za výkonější. Toto provedení vyrovnává boční tlak na pístnici a odlehčuje rotační část stroje. Na ojnici je použité kloubové ložisko. Stroj se hodí pro školy, jako učební pomůcka ve fyzice, nebo výrobní program v dílnách. Zajímavý může být i pro maminy, jenž se chtějí zbavit starého papiňáku a mají dorůstající syny, zajímající se o techniku.

středa 27. března 2013

Parní vyvíječ

Před čase byl uveřejněn tento popis na blogu Petra Šedého. Považuji návod za důležitý a proto jej se svolením autora pana Milana znovu zveřejňuji. Chtěl bych jen upozornit, že hadice nejsou od sprchovací hlavice. Jedná se o nerezový vlnovod používaný v tepelné technice. Doufám, že nápad nezapadne a vývoj bude pokračovat. Nejdříve myšlenka: pro přenos tepelného výkonu do vody, který mám k dispozici, je třeba odpovídající přestupní plocha, kterou PB lahev ani dno papiňáku nemají a tudíž když topím jak chci silně, tepelný výkon do vody nepředám a tak i vznikají velké ztráty tepla. A přitom udržet dlouhodobě parní motor v chodu při tlaku třeba 1 baru byl problém. Říkám DLOUHODOBĚ, protože pokud mám plný papiňák natopené vody alespoň na 120 °C, mám rezervu právě v té natopené vodě (Petr tomu říká - akční výkon nebo tak nějak). Problém je, že je třeba poměrně dlouhou dobu čekat, než se objem natopí. Například firma Cyclone Power tvrdí, že po nastartování spalování je pára k dispozici za 5 vteřin - je toho dosaženo obrovskou přestupní plochou v podobě několik stovek metrů stočené trubičky. Tolik myšlenka. Postup: Na stávajícím PB vařiči 7 - 7,5 kW jsem nechal klasicky ohřívat vodu v papiňáku. Papiňák má stejný průměr jako 2kg PB lahev a tak jsem mohl využít krytů k usměrnění tepla, které jsme měli vyrobené právě pro PB lahev. K této sestavě jsem doplnil parní vyvíječ, který jsem vložil do prostoru mezi hořák a hrnec - tedy hned pod hrnec. Parní vyvíječ je vyroben ze stočené vlnovcové nerezové trubky co nejmenšího průměru, tedy 3/8" - jde spíš o závit převlečných matic. Vlevo – vstup vody, vpravo výstup páry z vyvíječe. Přibližným výpočtem jsem zjistil, že pokud budu chtít přenést do vody 7 kW, budu potřebovat asi 12 m této vlnovcové trubky. Protože 1 m stojí asi 140 Kč, koupil jsem 2 x 3,5 metru, tedy celkem 7 m. Akční délka bude 6 m, protože trubky bude nutno vyvést mimo plamen a tam je napojit. Zkrátka počítal jsem, že se pokusím alespoň s polovinou vypočtené délky zkusit správnost řešení a pokud se to osvědčí, budu moci dokoupit trubku. Pokud se někdo ptá, proč jsem nekoupil trubku jako 1 kus, tak je to proto, abych mohl vést 2 trubky paralelně vedle sebe, lépe je poskládat - využít místa a možná ještě další výhody. Ve víku papiňáku je jeden otvor využit k odběru páry a tlakoměru, jak je to na fotografiích tohoto blogu - nic nového, jen připojení na hadici je rychlospojkou na vzduch se stop ventilem - velmi praktické - hadice se dá odpojit i za provozu a i při velkém tlaku to jen pšoukne a je to tedy bezpečné Vpředu výstup přes rychlospojku k motoru. Všechny hadice, které budu v budoucnu muset někdy odpojovat a zapojovat vždy takto opatřím. Je třeba však počítat, že 1 spoj vyjde přes 100 Kč. Druhý otvor v papiňáku je využit pro pojistný ventil a vstup a výstup parního vyvíječe. Celý fígl, jak využít 1 otvor pro vstup a výstup je v tom, že do mosazné vsuvky 3/8" napájím konec měděné trubičky, jejíž druhý konec bude dosahovat ke dnu papiňáku. Tedy do otvoru našroubujeme prodloužení a na něj T-kus (do strany odbočka pro pojistný ventil a přívod páry od vyvíječe). Na T-kus našroubujeme vsuvku se zapájenou trubičkou, která musí dosahovat ke dnu papiňáku (to bude odběr vody do vyvíječe). Takto tedy oddělíme vodní a parní stranu vyvíječe. Vyvíječ, který je ve formě stočených trubek pod hrncem, je propojen s vodní stranou (přívod vody) a parní stranou (výstup z vyvíječe) pomocí autogenových hadic zase přes rychlospojky a tak lze papiňák provozovat i bez vyvíječe. V případě poruchy vyvíječe lze vyvíječ za provozu odpojit (jen je třeba vědět, kterou hadici dříve, jinak to bude trochu pálit ...). V rukavicích lze odpojit i za provozu – POZOR: první odpojit vodní stranu (pravou hadici), zpětné klapky nedovolí médiu vytékat Vpravo doplňování vody přes zpětnou klapku.Kompletní dokument pana Milana je na adrese: https://docs.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnODRsSUpNRk1VSlU/edit?usp=sharing

pondělí 25. března 2013

Jednoduchý stroj s válcem na stojáka

Stroj je jen naskládaný dohromady a není připevněný k základní desce. Osa rotačního ventilu má průměr 12. Setrvačník má průměr 100. Držák válce je zdvojený. Motor je vybavený podtlakovou zpětnou hadicí o průměru 18. Dá se zaměnit za rezonátor. Změna zdvihu se provádí na obou stranách ojnice. Tím se zajistí minimální mrtvý prostor pod pístem.

Profesionální ložisko ojnice

Rotační ventil

Na tomto rotačním ventilu jsou důležité dva rozměry. Vnitřní otvor pro vstup páry má průměr 7 a štěrbina šířku 5. Vnitřní otvor pro výfuk páry (levý krajní) je větší. Má průměr 9 a štěrbina je 7. Ostaní rozměry nejsou dogma. Například rotační ventil na obrázku výše má všechny vývody v jedné rovině. Důležité je, aby vstup a výstup páry byly pootočeny o 180 stupňů. Smysl otáčení parního motoru lze měnit natočením unašecího kola ojnice o 180 stpňů.

sobota 19. ledna 2013

24_válec

Už aby ta zima přestala. Těším na léto a výlety na kole. Tohle je bezva nápad.

Trvalý krokový odpor

V tomto příspěvku bych chtěl vyzdvihnout a ocenit konstrukční řešení, nebo nápad Petra Šedého. Jedná se o kývavé otáčení krokového motorku. Odborně řečeno cig-cag. Použijeme-li nízký tlak, nebo výkonný krokový motorek, který má přímý náhon, nabíječka dobíjí akumulátor pouze při jedné čtvrtině otáčky. Točivý moment parního stroje má sinusový průběh. Dobíjí se jen na vrcholu kladné půlvlny. To znamená, že po 270 stupňů z 360 motorek zbytečně brzdí. Jedná se o trvalý krokový odpor. Moc tomuto pojmu nerozumím. O jeho existenci se může každý majitel motorku přesvědčit. Použijeme li způsob cig-cag můžeme tento problém z více jak 75 procent odstranit. Jako bonus získáme odlehčení přenosové soustavy rotačního ventilu. Výkon nabíječky by se měl podstatně zvýšit. Je potřeba abychom dobíjeli v obou půlvlnách sinusovky. Videa Petra Šedého ukazují, že to je možné. Nejsem si jistý, jestli to vykládám srozumitelně. Když tak je to možné upřesnit v komentáři. Způsobů konkrétních provedení je hodně. Já bych na pístnici dal dvě ojnice. Z každé strany jednu. Jedna by poháněla setrvačník s rotačním ventilem a druhá tahala za kotvu krokového motorku. Samozřejmě tak, aby se nedosáhlo krajních nevratných poloh. Toto řešení by se hodilo hlavně pro svislý válec. V tomto provedení můžeme nastavovat dva momenty. Jednak parního stroje a jednak krokového motorku. To bude důležité hlavně u výkonných. Také by se vyrovnal boční tlak na válec a nemusí se používat průchozí rotační ventil. Nebo ležatý dvojválec. Má střídavý pohyb pístů. Tak může každý tahat kotvičku jedním směrem. Už bych měl ale přestat pouštět moudra na Net a začít něco dělat. Mám teď trochu zpřeházené noty. Na to jsem si už u Petra Šedého zvykl. Hlavně, že vývoj jde správným směrem.

neděle 6. ledna 2013

Tender

Nabízím k odprodeji sestavu válce, ložiska, nebo rotačního ventilu. Díly je možné koupit na adrese Praha 6, Slezanů 1074/4, nebo zaslat dobírkou. Od smlouvy lze do 14 dnů, bez udání důvodu odstoupit. Válce mají vnitřní průměr 55,45 nebo 39 mm. Uhorního obrázku je pístnice ponechána nezkrácená. Je na ni možné upevnit adaptér pro lineární generátor.Řídím se technologií Petra Šedého. Materiál je dural.