sobota 17. srpna 2013

Výkon parního motoru podruhé

Našel jsem na Internetu ještě jeden vzorec pro výpočet výkonu parního motoru:

P = (A x Z x H x n x p x η) / 3057

Kde:

P.................................výkon ve wattech
A................................plocha pístu v centimetrech čtverečních
H................................zdvih v milimetrech
n.................................otáčky za minutu
p.................................tlak v barech
η.................................účinost stroje (obvykle se dává 0,7)
Z.................................počet válců

Čerpám teď z těchto Internetových stránek: http://www.dampfboot-sunrise.de/ Vzorec je tam použit pro výpočet výkonu dvojčiného parního stroje s šoupátkovým ventilem. Malá x ve vzorci znamenají násobení. Konstanta 3057 se používá pro přepočet na watty. Není mi moc jasná. Tlak v barech na kotli nepůjde použít. Měl by to být průměrný tlak v pístu. Rozhodující položka však bude účinnost stroje η. Výpočty ukazují, že při obvyklé účinnosti by výkony mých jednoduchých, jednočinných jednoválců měly být podstatně vyšší. V příspěvku za červenec jsem výkon motoru o průměru válce 50 mm spočítal na 18 W. Nyní mi vyšlo při účinnosti 0,7    73 W. Myslím, že by mohlo pomoci navýšit hmotnost, nebo lépe hybnost setrvačníku. Točivý moment u jenočinných strojů je aktivní jen v třetině otáčky. Otáčky motoru zejména při zatížení žárovkou hodně klesají a účinnost se snižuje. Také je možné použít řízený elektrický setrvačník, jak se o tom zmiňuje Petr Šedy. Já mám radši solidní mechanické provedení a tak půjdu cestou navýšení hmotnosti. Zvýšení účinnosti pomohou kuličková ložiska. Je také ovlivněna průchodností rotačního ventilu, kvalitou pístu a nastavením předstihu. Navýší ji dvojčinný systém.



Tento stroj má uvedeny tyto parametry: plocha pístu 44 cm čtverečních (to je docela málo), zdvih 90 mm, otáčky 200 za minutu, tlak 6 bar, účinnost 0,7  a výkon 1 kilowatt . Konstrukce je klasická t.j. ocelový píst s kroužky, dvojčinný, šoupátkový ventil. Myslím, že bych dokázal postavit stroj podobných parametrů. Vyjma tlaku a zdvihu. Tam bych šel zhruba na polovinu. Důvodem by bylo ne tak dokonalé strojařské zpracování. Výhodou je pak snadná výroba a nízká cena. Materiálem se vejdu do 5000 Kč a času mám dost. Použil bych technologii Petra Šedého a spokojil se s výkonem 150 až 200 W. Vyšší výkon příjemně překvapí.

5 komentářů:

  1. Profesor z UTB Zlin mi jednou poradil, jak vypocitat ucinnost PM.
    Staci jednoduse podelit vystupni teplotu vstupni teplotou!
    Chceme dosahnout co nejvetsiho rozdilu, tzn aby co nejvetsi mnozstvi tepla zustalo v motoru a mohlo dal pracovat. Proto expanzni casovani..ale jen do urcite miry...pak uz to zase ubira na vykonu i otackach. Chce to trochu mereni a najit optimum. Nejlepe s vystupem rovnou kreslenym do grafu:I
    #lubosh

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dík za komentář. Tady by se mohlo uplatnit měřicí zařízení, které má SPŠ Betlémská. Budu na to pamatovat.

      Vymazat
    2. Neměl by to být spíš rozdíl teplot na vstupu a na výstupu dělený vstupní teplotou? Je to tepelná účinnost Carnotova cyklu, ale pro představu to asi lze použít.

      Vymazat
  2. Prosím vás, tušíte někdo co je ta konstanta??

    OdpovědětVymazat