Menší motor, který stavím může samozřejmě běžet na jeden tlakový hrnec a jednu membránu. Druhá může pracovat jako vývěva. (nápad Petra Šedého) Nebo je možné odmontovat ojnici a setrvačník nahradit řemenicí. Nejednoduší je provoz na dva tlakové hrnce s využitím obou membrán. Čekám na zaslání dlouhého ozubeného řemínku a tak jsem si zatím vyrobil jehličková ložiska ojnice.
Materiál je dural. Ložisko má vnitřní průměr 6 a na výrobu pouzdra je použita kulatina 16. Také jsem uvažoval o dvojstupňovém využití páry, neboli sdružení membrán. Není to ale tak jednoduché, jak jsem naivně předpokládal. V principu musí být plocha 1. pístu, nebo membrány 3x menší než plocha 2. pístu.
Dobře je to vysvětlené na adrese:
http://www.hornictvi.info/stroje/pstroj1/029.htm Odkaz nám zaslal čtenář Pepa. Chvilku mi trvalo, než jsem to pochopil. Mladším ročníkům to půjde určitě lépe. Text je dobře srozumitelný a popisuje výše vložený obrázek. Je to trochu návrat do historie a stará čeština je mi sympatická. Informace pocházejí z roku 1904. Budete -li na výše uvedených webových stránkách, nenechte si ujít menu na které se dostanete kliknutím na tlačítko zpět, které je dole na konci stránky. Opravdu pěkné pojednání o parních strojích.
Jsou li plochy membrán stejné, tak nula od nuly pojde a je zbytečné sdružení realizovat. Druhá membrána by tlačila stejnou silou, jenž by brzdila membránu první.
