středa 27. března 2013

Parní vyvíječ

Před čase byl uveřejněn tento popis na blogu Petra Šedého. Považuji návod za důležitý a proto jej se svolením autora pana Milana znovu zveřejňuji. Chtěl bych jen upozornit, že hadice nejsou od sprchovací hlavice. Jedná se o nerezový vlnovod používaný v tepelné technice. Doufám, že nápad nezapadne a vývoj bude pokračovat. Nejdříve myšlenka: pro přenos tepelného výkonu do vody, který mám k dispozici, je třeba odpovídající přestupní plocha, kterou PB lahev ani dno papiňáku nemají a tudíž když topím jak chci silně, tepelný výkon do vody nepředám a tak i vznikají velké ztráty tepla. A přitom udržet dlouhodobě parní motor v chodu při tlaku třeba 1 baru byl problém. Říkám DLOUHODOBĚ, protože pokud mám plný papiňák natopené vody alespoň na 120 °C, mám rezervu právě v té natopené vodě (Petr tomu říká - akční výkon nebo tak nějak). Problém je, že je třeba poměrně dlouhou dobu čekat, než se objem natopí. Například firma Cyclone Power tvrdí, že po nastartování spalování je pára k dispozici za 5 vteřin - je toho dosaženo obrovskou přestupní plochou v podobě několik stovek metrů stočené trubičky. Tolik myšlenka. Postup: Na stávajícím PB vařiči 7 - 7,5 kW jsem nechal klasicky ohřívat vodu v papiňáku. Papiňák má stejný průměr jako 2kg PB lahev a tak jsem mohl využít krytů k usměrnění tepla, které jsme měli vyrobené právě pro PB lahev. K této sestavě jsem doplnil parní vyvíječ, který jsem vložil do prostoru mezi hořák a hrnec - tedy hned pod hrnec. Parní vyvíječ je vyroben ze stočené vlnovcové nerezové trubky co nejmenšího průměru, tedy 3/8" - jde spíš o závit převlečných matic. Vlevo – vstup vody, vpravo výstup páry z vyvíječe. Přibližným výpočtem jsem zjistil, že pokud budu chtít přenést do vody 7 kW, budu potřebovat asi 12 m této vlnovcové trubky. Protože 1 m stojí asi 140 Kč, koupil jsem 2 x 3,5 metru, tedy celkem 7 m. Akční délka bude 6 m, protože trubky bude nutno vyvést mimo plamen a tam je napojit. Zkrátka počítal jsem, že se pokusím alespoň s polovinou vypočtené délky zkusit správnost řešení a pokud se to osvědčí, budu moci dokoupit trubku. Pokud se někdo ptá, proč jsem nekoupil trubku jako 1 kus, tak je to proto, abych mohl vést 2 trubky paralelně vedle sebe, lépe je poskládat - využít místa a možná ještě další výhody. Ve víku papiňáku je jeden otvor využit k odběru páry a tlakoměru, jak je to na fotografiích tohoto blogu - nic nového, jen připojení na hadici je rychlospojkou na vzduch se stop ventilem - velmi praktické - hadice se dá odpojit i za provozu a i při velkém tlaku to jen pšoukne a je to tedy bezpečné Vpředu výstup přes rychlospojku k motoru. Všechny hadice, které budu v budoucnu muset někdy odpojovat a zapojovat vždy takto opatřím. Je třeba však počítat, že 1 spoj vyjde přes 100 Kč. Druhý otvor v papiňáku je využit pro pojistný ventil a vstup a výstup parního vyvíječe. Celý fígl, jak využít 1 otvor pro vstup a výstup je v tom, že do mosazné vsuvky 3/8" napájím konec měděné trubičky, jejíž druhý konec bude dosahovat ke dnu papiňáku. Tedy do otvoru našroubujeme prodloužení a na něj T-kus (do strany odbočka pro pojistný ventil a přívod páry od vyvíječe). Na T-kus našroubujeme vsuvku se zapájenou trubičkou, která musí dosahovat ke dnu papiňáku (to bude odběr vody do vyvíječe). Takto tedy oddělíme vodní a parní stranu vyvíječe. Vyvíječ, který je ve formě stočených trubek pod hrncem, je propojen s vodní stranou (přívod vody) a parní stranou (výstup z vyvíječe) pomocí autogenových hadic zase přes rychlospojky a tak lze papiňák provozovat i bez vyvíječe. V případě poruchy vyvíječe lze vyvíječ za provozu odpojit (jen je třeba vědět, kterou hadici dříve, jinak to bude trochu pálit ...). V rukavicích lze odpojit i za provozu – POZOR: první odpojit vodní stranu (pravou hadici), zpětné klapky nedovolí médiu vytékat Vpravo doplňování vody přes zpětnou klapku.Kompletní dokument pana Milana je na adrese: https://docs.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnODRsSUpNRk1VSlU/edit?usp=sharing

pondělí 25. března 2013

Jednoduchý stroj s válcem na stojáka

Stroj je jen naskládaný dohromady a není připevněný k základní desce. Osa rotačního ventilu má průměr 12. Setrvačník má průměr 100. Držák válce je zdvojený. Motor je vybavený podtlakovou zpětnou hadicí o průměru 18. Dá se zaměnit za rezonátor. Změna zdvihu se provádí na obou stranách ojnice. Tím se zajistí minimální mrtvý prostor pod pístem.

Profesionální ložisko ojnice

Rotační ventil

Na tomto rotačním ventilu jsou důležité dva rozměry. Vnitřní otvor pro vstup páry má průměr 7 a štěrbina šířku 5. Vnitřní otvor pro výfuk páry (levý krajní) je větší. Má průměr 9 a štěrbina je 7. Ostaní rozměry nejsou dogma. Například rotační ventil na obrázku výše má všechny vývody v jedné rovině. Důležité je, aby vstup a výstup páry byly pootočeny o 180 stupňů. Smysl otáčení parního motoru lze měnit natočením unašecího kola ojnice o 180 stpňů.