V oblasti mikroelektráren je hodně nového. Jedná se o perspektivní technologii, využívající organický Rankinův cykl. Jako médium se nepoužívá voda nebo pára ale silikonové oleje. Materiálů je více. Výhodou je pak větší účinnost a bezpečnost. Lze používat mnohem menších tlaků a teplot. Tím pádem klesají nároky na kvalifikaci obsluhy a zvyšuje se spolehlivost. Jedná se samozřejmě o kogenerační jednotky. Produkuje se tedy elektřina, teplá voda a vytápění. Tento ORC systém pro spalování biomasy je realizován v TTS Třebíč. Elektrárna ( nebo kogenerační jednotka) má velikost menší budovy a výkon řádové stovky KW. Je schopna zásobovat sídliště, vesnici, nebo továrnu. Exkurze do tohoto provozu v Třebíči je možná. Nedaří se zatím miniaturizace. Vyjimka je mikroelektrána Wave, kterou vyvinuli na ČVUT. Má být hotová koncem roku. Kotel spaluje štěpku. Má tepelný výkon 50 KW. Elektrický výkon na výstupu je 3KW.
Generátor pohání turbina. Veliká je přibližně jako osobní automobil. Zkušební provoz probíhá v Buštěhradě. Mám to z Prahy kousek a projekt budu sledovat a referovat o něm. Pro použití v domácnostech je to ale stále hodně. Miniaturní jednotky s výkonem o řád menším, jak je popsáno níže, na trhu stále chybí, a je po nich obrovská poptávka. Pro sebe nazvu tuto jednotku " Pikoelektrárna"
Výkon dejme tomu 300W s využitím Rankinova cyklu. Nevidím důvod proč by generátor nemohla pohánět čtyřmembrána. Pro mne je to ale fantazie. Ve své dílně a při svém věku to asi neudělám. Financování z důchodu také není nic moc a sponzoři se nehrnou. Na čtyřmembráně pracuji, ale brzdí mne pěkné počasí. 50 W elktrických při 1atm nebude problém. Minulý týden jsem se zúčastnil soutěže ve výrobě a vývoji parních motorů v Technickém muzeu. Přítomni byli studenti s Dopravní fakulty univerzity v Pardubicích, SPŠ Chrudim, nebo Uničov. Tak zde mají námět na projekt. Postrádal jsem SPŠ ze Žďáru nad Sázavou. Je potřeba znát strojařinu elektriku slaboproudou i silnoproudou, stavové rovnice plynů, počítače, regulaci a automatizaci atd. Prostě technika jak řemen. Možná na tom již ve světě někdo pracuje. Vzpomínám si na korespondenci s panem Horníkem, jenž se zajímal o parní(acetonový motor). Nevím jak je daleko. Třeba se ozve.
Na videu je popis parního motoru. Vyrobil jej pan Vincenci Jan student Dopravní fakulty univerzity Pardubice. Prezentace byla na soutěži v Technickém Muzeu. Doplním ještě další videa. Ještě něco o produkci Bruselu a také o zdraví: https://drive.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnam9zZXR6WnQ2Nnk3dVZiQ2ZxVGVnek8zdzA0/view?usp=sharing
