čtvrtek 31. října 2013

Steam Engines

Pan Luboš Harník nás upozornil v komentáři v příspěvku "Parní vyvíječe" na video a tak je zveřejňuji. Inspirativní je zejména zdroj páry, v druhé části ,  kde jsou použité pouze trubky. Takový kotel bude jistě bezpečnější a homologace jednoduší. Mikrokogenerační jednotka do 5 Kw na trhu hodně chybí a podnikatelský záměr by mohl mít úspěch.

sobota 26. října 2013

Zprávy z výroby

Navštívil jsem Feronu a nakoupil plechy na základny parních motorů. Mám dvě desky 50 cm x 50 cm a tři 50 cm x 33 cm. Zatím použiji jednu tuto menší.
Desky jsem natíral čtyřikrát. Dvakrát základní vrstva antirezinem a dvakrát balakrylem pro venkovní použití. Natírání mne docela baví. Žena to komentovala tím že bych měl radši natřít tu branku.
Na dalším obrázku je přibližné rozložení součástek.Válce mají průměr 60 a délku 230. Budou pracovat paralelně. Rotační ventily mají vrtání 15 a vzhledem k zamýšlenému dvojčinnému provedení jsou dva. Ojnice je namáhána na tah i tlak, a bude přes celou délku desky. Vedle válců je dostatek místa pro BLCD generátor. Sestava setrvačníků má ložiska vkládaná za tepla a osa je lepená. Nepředpokládá se časté rozebírání. Je to kompenzováno bočním vývodem náhonu pro generátor. Stupeň převodu je možné snadno a libovolně měnit. Budu končit. Na práci je moc pěkný den a svítí sluníčko.

úterý 22. října 2013

Zprávy z výroby většího parního motoru

Ložiska se mi konečně podařilo vyrobit. Otvor v přírubě má průměr 25,95 mm a ložisko 26 mm. Rozdíl je pár setin.
Chce to dát si dvě piva a pak to trefíte úplně přesně. Ne vážně. Ta šuplera je přece jen k něčemu dobrá. Spíše ta mechanická, než digitální. Ložiska je dobré vybrat tak, aby měla nízký valivý odpor. V tomto směru jsou nejlepší oboustranně kryté kovem. Plastové krytí často zvyšuje odpor. Myslím, že je to obzvlášť důležité při provozu na papiňák. Výhody kuličkových ložisek není potřeba popisovat. Jsou o třídu lepší než valivá a cenově to vyjde v podstatě stejně. Setrvačníky mají průměr 120 mm. Nepříjemné je, že já takto velký průměr ve své pile neuříznu a ve Feroně přijde řez na stovku. Musím ale uznat, že to mají rovnější.

úterý 15. října 2013

Generátory podruhé

V minulém příspěvku o generátorech jsem z důvodu neznalosti vynechal BLCD motory. Tak bych to chtěl napravit. Používají se k pohonu elektrokol. Vzhledem k integrované převodovce mají vysoký točivý moment. Řádově vyšší, než krokové motory. Jiné použití je třeba v diskových mechanikách. Tento motorek se pro naše účely nehodí, protože má malý výkon a vysoké otáčky. Motorek z elektrokola dík svým vlastnostem k parnímu stroji výborně pasuje. V současné době je vidět coby generátor na blogu Petra Šedého. Motor je těžké zařadit. Mohl by patřit do skupiny strojů synchronních. Používá ale stejnosměrný proud a nemá komutátor. Odpadá tedy rušení jiskřením. Stator má tři vinutí a řídící jednotka v něm vytváří rotující magnetické pole v závislosti na poloze rotoru. Ten má obvykle neodymové magnety a jeho poloha je sledována pomocí Hallových sond. Pan Tesla by se asi divil. Já jsem dříve narozený a tak se divím také. Používá li se tento motor jako generátor, tyto sondy nejsou potřeba. Řídící jednotka také ne. Parní motor s tímto generátorem je výborná učební pomůcka pro strojní nebo elektrotechnické průmyslové školy. Určitě také pro učební obory. Jako příklad mohu uvést blog SPŠ strojní Betlémská. Má adresu: www.betlemska-stirling.blog.cz Kromě stirlingů zamýšlejí uspořádat soutěž ve výrobě parních motorů. Mají připravenou mechanickou brzdu a měří otáčky. Vše propojené s počítačem, který ukazuje výkon motoru v závislosti na čase. Spolupracují s firmou Vernier jejíž čidla, elektroniku a programy používají. Výkon stroje tak lze objektivně zjistit. U mne v dílně není moc nového. Bylo docela pěkné počasí a tak jsem jezdil radši na kole. Trochu jsem vychladl a níže navržený čtyřválec zatím odložím. Udělám stroj poloviční, ale dvojčinný. Vyjde to levněji a bude lepší účinnost. Pístnici utěsním grafitovou šňůrou. Také dělám pouzdra pro kuličková ložiska. Ložisko musí mít přesah pár stovek milimetru a to se mi moc nedaří. Je li přesah trochu větší, tak to tam za tepla dostanu. Po vychladnutí se ložisko zmáčkne a už nechodí tak dobře. Mikrometr nemám a moje digitální šuplera měří setiny milimetru sice přesně, ale proměřuje desetiny. Jak říká Petr Šedý šuplera, vločky a brokolice patří do popelnice. A tesařský metr nepoužíváme, protože je moc přesnej.