neděle 30. prosince 2012
Píst o průměru 60 mm

středa 5. prosince 2012
Parní motor firmy Polycomp
Tento příspěvek píši jako reakci na komentář čtenáře ze Slovenska v předminulém odstavci. O Wankelově motoru toho moc nevím a tak to nedokážu posoudit. Výrobců parních motorů je hodně. Zajímal jsem se o motory firmy Polycomp. Sídlí v Kluku u Poděbrad. Je to můj rodný kraj a často tam jezdím. Z Nymburka k soutoku Labe a Cidliny vede pěkná cyklostezka vhodná i pro bruslaře. Firma vyrábí tříválcové parní motory o výkonu desítek kilowat. Mají ocelové pístní kroužky a mažou se olejem. Pára se čistí. Technologie je patentovaná a informace o ní nejsou dostupné. Dozvědět se cenu je obtížné. Pohybuje se v milionech Kč. Dodává se i kotel. Naše stroje jsou asi o tři řády nižší jak výkonem tak cenou. Mě se nyní daří dělat válce z trubek o průměru 60. Používám duralové. Jsou přesnější a snáze se dosáhne těsnosti. Ze zkušenosti vím, že čím větší průměr trubky, tím větší nepřesnosti a meší komprese. Cesta páry, včetně rotačního ventilu musí mít průměr minimálně 10. Jinak se to dusí. V současné době se zabívám dvouválcem o těchto parametrech. Jako generátor použiji stejnosměrný motor. V odstavci níže je popis profesionálního parního motoru. Přeji všem parostrojníkům úspěch v práci a klidný čas vánoční. Zdraví Standa
Parní motor firmy Polycomp
Parní motory PM-VS naleznou uplatnění ve většině středotlakých parních
kotelen, ve kterých se z různých technologických důvodů provádí redukce tlaku
páry. Parní motor ve spojení s generátorem elektrické energie je schopen
zajistit redukci tlaku páry a získanou mechanickou energii převést na
elektrickou. Konstrukce parního motoru vylučuje znečištění páry mazacím
olejem a je patentově chráněna.
Jednotky jsou určeny pro výkony od 10 do 75 kW elektrického výkonu. S
výhodou lze oproti parním turbínám zpracovávat menší množství páry při
větším tlakovém spádu a také pro provoz parního motoru postačuje sytá pára.
Toto zařízení je proto možno použít i do malých technologických procesů.
Alternativně pro kolísavý odběr páry lze osadit motor frekvenčním měničem pro
výrobu elektrické energie od cca 20% do 150% jmenovitého množství páry.
Po dohodě se zákazníkem je možno navrhnout motor na vyšší výkon a vyšší
množství zpracované páry, stejně tak dohodnout možnost
ostrovního provozu, jako náhradního zdroje energie. Vyvedení výkonu do
distribuční sítě nízkého napětí 3x400V / 230V je provedeno v souladu
s platnými předpisy a normami týkající se provedení ochrany před nebezpečím
dotykovým napětím a EMC (ČSN 332000, ČSN 333320 a PNE 330000).
Parní motor PM–VS je objemový parní stroj sestávající se z bloku motoru,
válců, pístů a šoupátkového rozvodu. Parní stroj je spojen s generátorem
elektrické energie. Parní stroj i generátor je umístěn na společném rámu -
konstrukci, která je využita i pro další příslušenství motoru. Provoz parního
motoru je bezobslužný.
pátek 30. listopadu 2012
Konstrukce parního motoru je stavebnicová.. Krokové motorky mají standartní přírubu a lze snadno namontovat výkonější motor na stávající držák. Svorkovnice umožňuje změnu zapojení vinutí. Vařič má výkon 1500 W a za provozu stroje dokáže udržet tlak 0,4 atm. Žárovky jsou ledkové čtyřwatové. Osa ventilu je vytvořena z trubky o průměru 10 a tloušťce 1,5. Je z každé strany uzavřená. Kružnice o průměru 8 je výstup páry do válce. Je v mosazném tělese ventilu. S výstupem korespondují dva otvory 11x8 v ose. Jsou posunuté o 90 stupňů vzhledem k drážkám. Na výkresu nejsou zobrazené.
čtvrtek 15. listopadu 2012
Snažil jsem se vysledovat, kdy vznikají za provozu motoru rázy páry. Při nízkých otáčkách to jde. V horní úvrati je vnitřek pístu pod tlakem. Ten se uvolní, když začne otvírat výstupní ventil. To je ten ráz. Bude zřejmě tím větší, čím lepší je těsnost pístu. Pokračováním otáčky se zbytek páry vytlačí. Zvuk lze hodně utlumit nasazením hadice na výstup páry. Možná, že by se to dalo zlepšit tvarem výstupní štěrbiny u expanzního ventilu.
čtvrtek 8. listopadu 2012
Točivý moment krokového motoru
Točivý moment parního motoru
neděle 14. října 2012
Přípravek pro měření na krokových motorcích

středa 3. října 2012
Lodní motorek
Motorek je z kompresoru na dohušťování pneumatik. Připojuje se k autobaterii.
Nápad je to zajímavý. Mne to inspiruje. Rád jezdím na kole a zajímám se o elektrokola. Chtěl jsem pohánět kolo parním strojem, ale nakonec jsem to zavrhl. Já občas z kola spadnu a válet se mezi hořícími polínky by asi nebylo moc dobré. Tak jsem se vrátil k elektrokolu. Zjistil jsem však, že je dvakrát těžší než obyčejné. Nastává problém při nakládce do tramvaje, metra nebo vlaku. To vám při prodeji nikdo nevysvětlí. Také stačí trocha fyziky ze základní školy a spočítáte, že v případě pohonu motorkem 120 W,24V, většinu výkonu při jízdě do kopečka spotřebujete na to, že je kolo těžší. Tak jsem zjistil, že lepší než si pořídit elektrokolo bude o 10 kg zhubnout.
Také jsem uvažoval o montáži solárních panelů na kolo. Vyrábí se outdoorové textilní panely, které by se docela hodily.Pokryly by bagáž na nosiči. Vyšlo by to na 20 tisíc a to je moc. Cena stále klesá. Vzhledem k ozdravným účinkům rezonátoru se rozumné ceny snad dožiji a solární kolo budu mít. Chtěl bych si ho vyrobit sám. Je tam spousta zajímavé elektroniky, která se dá využít pro generátory parních strojů. Já rád jezdím podle řek, a tak bych se rád vrátil k lodnímu motorku. Na kanoi by se solární panely daly namontovat a nevyšlo by to tak draho. Stejnosměrný motorek stojí pakatel. Horší by to bylo při otočení kanoe. Na oleji by to snad šlo. Na YouTobe adr. http://youtu.be/osNluWPOpJ0 jsem viděl kanoi poháněnou stirlingem. Solární panel s ponořeným motorkem je určitě lepší nápad.
čtvrtek 27. září 2012
úterý 4. září 2012
Dřevěný parní stroj


středa 15. srpna 2012
Moje soužití s romy

Motorek SANYO DENKI 103H7126-0740 zapojení
Vyzkoušel jsem všechna možná zapojení. Nejlepší výsledky davá obrázek č.2, kde každé vinutí má svůj můstkový usměrńovač.Je tedy potřeba zapojit 8 diod. Použil jsem rychlé diody BY399. Motorek dodává střídavé napětí v řádu Khz. Spojit vinutí galvanicky paralelně s jedním můstkem není možné. Vinutí se pak hádají a nespolupracují. Motorek byl připojený k dvojválcovému stroji. Při tlaku 1 atm točil 900 ot. za minutu a dodával 1 A do autobaterie. Byla nabitá na 75 procent. Pro porovnání jsem použil malou komerční nabíječku.Ta dodávala nabíjecí proud 1,5 A.
pátek 10. srpna 2012
čtvrtek 9. srpna 2012
úterý 7. srpna 2012
Připojení krokového motorku
V ukázce je použit krokový motor 57HS09 čínské výroby.Náhon je provedený ozubeným řemenem. Připojení pomocí ozubených kol se mi zdálo příliš hlučné. Generátor při zatížení klade značný odpor. Ozubené řemeničky mají vetší průměr(50 mm) a řemen je poměrně měkký. Tím jsou minimalizovány ztráty při přenosu výkonu. Je neoprenový a snáší teploty do devadesáti stupňů Proto je rotační ventil poháněn ozubeným kolem. Jeho teplota při provozu přesahuje 100 stupňů. V první části videa generátor pracuje bez zatížení a při 300 otáčkách za minutu má na výstupu 20 V stejosměrných. V druhé části videa je zatížen dobíjením akumulátoru a otáčky jsou nižší. Generátor dodává pulsy v rytmu otáčení. Tyto se skládají s frekvence 1Khz. Je dána počtem kroků motorku za jednu otáčku. Je jich 200. Měření tohoto proudu je obtížné. Asi by byl potřeba osciloskop.
pondělí 16. července 2012
Rozměry motorů z firmy VDK Elektronika
sobota 14. července 2012
sobota 23. června 2012
Zkušenosti s výroby

neděle 10. června 2012

pondělí 4. června 2012
Rozložení součástek nově vyráběné nabíječky


pondělí 28. května 2012
Parní pulsní nabíječka
Video můžete sledovat také na adrese: http://youtu.be/ybdPdK06H8s Je tam trochu lepší rozlišení.
pátek 25. května 2012
Záběh dvojválce
Ozubená kola pro stejnosměrný motor mám objednaná. Větší na hřídeli setrvačníků, bude mít 80 zubů. Kolo na motoru pak 30 až 39 zubů. Snad se to tam vejde. Zatím jsem se pustil do stojatého jednoválce s průchozím rotačním ventilem. Na motor níže snad také něco vymyslím. Je tam méně místa. Ještě zkusit ten čtyřválec .....
pondělí 14. května 2012
Rezonátor
Trochu jsem si pohrál s titulky. Adresa blogu Petra Šedého je:http://petrsedyabcd.blog.cz/1205 Prostředí jeho blogu neumožňuje umístit video.
Rezonátor -Převzato od Petra Šedého
Na obrázku vidíte schema prvního typu. Stroj je jednoduchý, bez rotačního ventilu. Pístový systém pumpuje do trubky rezonáotru tlakové pulzy. Píst je poháněn stejně jako u obyčejného parního stroje, ale pohání ho elektromotor. Po naskočení vhodných otáček je motor využit jako generátor. Systém vyžaduje plnění netlakovou párou, alespoň v malé míře.
Trubka rezonátoru je vyrobena z mnoha menších dílů, které jsou spojeny spojkami. Spojky jsou staženy ocelovým drátem zvenčí. Takto se dá sestavit rezonátor o velké délce. Bezpečná délka rezonátoru, včetně délky otevřeného válce je od 5,3m. Bezpečný rozsdah se pohybuje s rezervou 5,3+0,8m.
Obrázek 3. Toto je velice jednoduché propojení. Otvor z přední komory válce parního stroje pumpuje tlakové pulzy do rezonátoru. Částečně přetékající pára dostatečně zásobuje rezonátor, aby byl v provozu. Jedná se o méně výkonnou verzi, která však prudce navýší účinnost parního stroje. Stroj pracuje ve stabilních otáčkách, které jsou dány délkou rezonátoru. Při bezpečné délce se pohybují otáčky mezi 1200 až 1800 za minutu(přibližně).
Tento typ využití rezonátoru je typickým příkladem, kdy je možné využít výstupní páry k prudkému navýšení účinnosti parního stroje.
Vstup rezonátoru je krmen pulzy z výstupu rotačního ventilu a z boku je pomocí vlnovodu odebírán výstupní efekt do přední komory jednočinného parního stroje. Stroj je schopen pracovat pouze na otáčkách, které odpovídají délce rezonátoru.
úterý 1. května 2012
Parní motor
Stroj jsem měl 3 hodiny v provozu na tlakové hrnce. Jako generátor se hodí stejnosměrný motor s permanentními magnety 24V 120W. Převod přibližně 2:1 do rychla. Motorek je možné koupit v elektrošopu VDK Elektronika. Mají tam i výkonnější. Používají se na elektrokola nebo malé větrné elektrárny.
neděle 29. dubna 2012
Rotační ventil pro dvouválec
Ventil je provrtán skrz průměrem 10. Mosazná kulatina má průměr 30 a délku 50. Na straně uchycení je závit M12 pro výstup páry do válce. Je to provedeno provrtaným šroubem ve kterém je naletována mosazná trubička. Toto provedení se hodí i pro výstup páry z papiňáku. Štěrbiny na hlazence jsou posunuté o 180 stupnů. Osy vstupu a výstupu páry obou ventilu musí být v jedné rovině. Je jedno, jsou li svisle nebo vodorovně.
úterý 17. dubna 2012
Osa setrvačníků s vertikálními válci
Rotační ventily ještě nemám hotový. Také nevím jak udělám přívod páry do válců. Osy jsou moc blízko sebe. Komponenty jsou ale vyzkoušený. Tak snad se to povede.
pondělí 9. dubna 2012
Velikost štěrbiny rotačního ventilu
Štěrbinu do osy dělám frézkou 5,5. Z obvodu hlazenky průměru deset to sebere 6 mm. Tělo rotačního ventilu provrtám skrz vrtákem 7. Vznikne tak otvor pro vstup a výstup páry. Z každé strany vrtám ještě osmičkou, ale ne až do konce. Pak mohu zatlačit mosaznou trubku průměr 8. Spodek díry je pak přesně sedm bez ohledu na tuto trubku. Těmito rozměry je dáno,že ventil otvírá a zavírá jak má a pára neprofukuje z vstupu na výstup. Káždý jiný poměr zhorší vlastnosti stroje. Při použití těchto rozměrů má horní a spodní zelený oblouk po obvodu 8 mm. Počítal jsem to se synem. Používal při tom větu sinovou. Já už si to ze školy nepamatuji. Štěrbina má po obvodu 6 mm. Je li směrem nahoru, pak po každé straně je na uzavření 1mm. Myslím, že toto už nejde zmenšovat. Tak to jde přepočítat na různé průměry hlazenky. To jsem ještě nedělal. K dobrým výsledkům lze také dojít foukáním do ventilu a postupným pilováním štěrbiny. Na dalším obrázku od POIL532 jsou jiné rozměry, ale v podstatě se shodujeme.
středa 4. dubna 2012
Svislý píst
Jedná se o osvědčenou konstrukci Petra Šedého, která je připevněná k úhelníku z pětky pásoviny. Její šířka je 40 mm. Trubka je duralová, vnější průměr 50. Sestava váží 1,25 kg. Z toho je asi 80 dkg cín.
čtvrtek 29. března 2012
Nově dokončený motor
Tomuto jednoválci jsem konečně udělal horní odfukovací otvor. Je tak možné dělat pokusy s rezonátorem a sledovat další účinky. Moc se mi tahle konstrukce líbí. Motor se snadno vyrábí a náklady nejsou velké. Dobře to Petr vymyslil. Motor má docela tichý chod a při vyšším tlaku dostatečný výkon. Při jedné atm. točil 1700 ot. za minutu.
Otáčkoměr
Abych šel s dobou, pořídil jsem si laserový digitální měřák. Nemusí se přepínat rozsahy a přepočítávat průměry. Funguje dobře. Stojí ale 1600 Kč.
Návrh koncepce
Sleduji Petrův blog a tak jsem zkoušel výše umístěný jednoválec otočit do svislé polohy. Tlak byl 0,5 atm. a otáčky 800 za min. Po otočení do vertikální polohy otáčky okamžitě vzrostly na 1000 za min. Ani k tomu nepotřebujete měřák. Je to slyšet. Tak mne napadlo, že dvojválec by mohl mít toto rozložení součástek.
Návrh na koncepci motoru
Válce by mohly stát přímo na základně. Ojnice budou v tahu. Přívody páry do válců z boku. Vpředu je osa rotačních ventilů. Ve středu mezi válci je osa setrvačníků a vzadu je ještě místo pro generátor naháněný ozubenými koly. Podobná koncepce by vyhovovala i pro jednoválec. Možná, že by šla pro něj zmenšit základová deska. Je tam více místa. Stabilita stroje bude určitě dobrá. Navrhuje se to dobře. Teď to ještě udělat.....
neděle 18. března 2012
středa 7. března 2012
neděle 4. března 2012
Pokus o dvojválec
Inspirován panem Hárníkem pokouším se vyrobit dvojválec. jestli to nepůjde, tak se z toho picnu. Válce jsou dlouhé 190 mm z důvodu standartní základny. Zadní komory budou propojené. Na píst je použita 60 ti procentní slitina cínu. Válce jsou otočené, t.j. ojnice v tahu.
čtvrtek 19. ledna 2012
Stroj bez ozubených kol
Stroj je nový. Probíhá jeho záběh a testování.Pod videem stroje s novou ojnicí je podrobnější popis tohoto stroje a obrázky jednotlivých částí. Zjistil jsem, že blog byl špatně nastavený a nebyly povoleny komentáře. Nyní to již jde.
Stroj s novou ojnicí
Elektrický vařič má výkon 1600 W a jede naplno. Tlak v hrnci je 0,7 atm. Parní stroj využije jen malou část této energie. Zbytek je ve výstupní páře. To co je na tomto videu není ekologické. Jedná se pouze o předvedení chodu stroje. Výstupní páru je vhodné zavést hadicí do radiátoru a topit, nebo využívat na ohřev vody.
středa 18. ledna 2012
Jednoduchý parní stroj bez ozubených kol
Rotační ventil
Vstup páry do válce.
Detail
Detail
Jednoduchý parní stroj bez ozubených kol

Výhodou je tichý chod a jednoduchost. Také nižší náklady na výrobu. Stroj je dělaný podle koncepce, kterou vymyslel Petr Šedý. Bude li mít někdo zájem mohu stroj zaslat dobírkou. Nebo se můžete rozhodnout po předvedení. Bydlím v Praze. Cena dohodou. Asi 5000 Kč. Mail je vlevo nahoře. Zítra budu stroj zabíhat a video dám na blog.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)