Zprávy z výroby

Jak mi doporučil pan Strakerle, zkusím rovnou membránu. Píšu jen ve stručnosti. Zakoupil jsem silonovou kulatinu většího průměru a materiál na membránu. Domeček membrány je ze dvou dílů, jenž jsou sešroubovány k sobě.

Vnitřní tvar tvoří dva kužele, jejichž tvar je přizpůsobený membráně. Zjistil jsem, že můj malý soustruh kužele umí, a tak to šlo snadno. Určitě by to šlo udělat i z dubového dřeva a vyšlo by to levněji. Kilo silonu stojí 220 Kč a na domeček se spotřebuje asi 80 dkg. V dolní části hnacího modulu bude odvzdušňovací ventil z radiátoru ústředního topení na odpouštění zkondenzované páry. Průměr středního terčíku membrány je 37 mm a průměr membrány 80 mm. Snad je to tak dobře. Kraje jsou zaoblené. Stejně tak vnitřní hrany domečku. Jaký bude zdvih nebo životnost se uvidí. Je potřeba zkoušet. Pěkné velikonoce přeje Stanislav

Jednosměrné ventily

K tomuto článku mne inspiroval hvězdicový šestiválec pana Plavky. Požádal jsem ho o popis a on poslal i fotky. Také souhlasí se zveřejněním. Tak bych mu chtěl poděkovat. V principu jeden ventil rozvádí tlakovou páru a druhý výfuk. Dva ventily tedy obsluhují všechny válce nebo membrány.

Všimněte si, že do každého pístu vedou dvě hadice. Rotační osa má horní tři patra pro tlakovou páru a spodní tři patra pro výfuk. Oba prostory jsou oddělené přepážkou. Nahoře je vstup tlakové páry, dole je výfuk.

Tento způsob se hodí pro motory s více válci nebo membránami. Výhodou je menší počet rotačních částí. Štěrbiny na ose jsou v jedné rovině. Pro dvojčinný dvojválec by pak stačily ventily dva, i pro posunutí o 90 stupńů. Stejně tak pro čtyři membrány.

Z těla ventilu vystupují hadice do válců. Jejich počet a úhlové posunutí odpovídá počtu válců. U šestiválce je to 60 stupňů, u čtyřválce 90 stupňů.

Uprostřed osy je přepážka. Hvězdicový motor má zdvih 40 mm a na 0,3 atm točil 120 ot./min. Můj motor s manžetami se nepovedl. Navýšení průchodu parní cesty nepomohlo. Zkusím udělat modul rotačních ventilů výše uvedeným způsobem a napojit na něj čtyři rovné membrány. Určitě ale vyzkouším nejprve jednu. Velmi inspirativní je také tvorba pana Strakerleho. Používá jednosměrné ventily. Videa jsou na adrese: http://jizicek.rajce.idnes.cz/

Moroccan Bow Lathe

Parní motor s manžetami

Čekal jsem od manžet více. Motoru se nechce do otáček. Udělal jsem velký zdvih a hodně výkonu se strácí na mačkání a natahování manžety. Také tam trochu zlobí zkondenzovaná voda. Musím to ještě poladit

Na obrázku je jehličkové ložisko ojnice. Jeho výhodou jsou malé rozměry a schopnost snášet velké radiální tlaky. Pouzdro je vyrobeno z mosazi. Lepší by byl asi hliník. Ojnice je provedena z tenkostěnné trubky a je možné nastavit její délku. Také se mi osvědčil modul rotačních ventilů a náhon ozubeným řemínkem. Motor se docela dobře choval při zatížení. Otáčky klesly, ale moment byl velký.

Asynchronní generátory potřetí

                                     
Energie u Pramene: Asynchronní motor jako zdroj el. energie.
O řádek výše je zajímavý odkaz. Nejsem autorem videa z tohoto příspěvku.. Mne ve škole v minulém století učili, že asynchronní motor nelze použít v obráceném režimu jako generátor. Aby to fungovalo, musí se tam vytvořit točivé magnetické pole a protnout vinutí statoru. Nechápu, jak to klecový rotor pouhým roztočením dokáže. Proč také někteří kutilové polepují rotor neodymy, když to funguje i bez nich? Pan Tesla mi svým točivým polem zamotal hlavu. Já jsem "nevěřící Tomáš". Seženu asynchronní motor a vyzkouším. Také by bylo zajímavé zjistit, jak by se choval v tomto režimu jednofázový asynchronní motor se závitem nakrátko.

Trocha teorie nikoho nezabije. Vyčerpávajícím způsobem je to vysvětleno v bakalářské práci pana Jiřího Duška z fakulty elektrotechniky Vysokého učení technického v Brně. Děkuji za upozornění v komentáři a přidávám adresu dokumentu:
https://drive.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnVThya2cweUlERDQ/edit?usp=sharing

Lavina

Stalo se tento týden v Itálii. Doufám, že v těch domcích dole nikdo nebyl.

Zprávy z vývoje

V minulém příspěvku jsem slíbil, že bude motor tento víkend hotov. Chtěl bych požádat čtenáře o strpení. Nemám ještě hotové ojnice. Také se mi nechce moc psát. Nevím jak to dopadne. Určitě tam však půjdou namontovat jiné hnací moduly. Třeba podle pana Šedého, nebo Strakerleho. Membrána(v tomto případě manžeta) je klíčová. Měla by být axiálně pohyblivá a radiálně houževnatá a odolávat tlaku. Třeba guma s příměsí silikonu. Úkol spíše pro profíky technology. Tento typ motoru by si to zasloužil. Myslím, že bude mít vyšší účinnost než pístový.

Pan Smolka mi dal typ na membránová čerpadla. Servis dělají v Praze. Adresa je:http://www.verder.cz/cerpadla/membranove-cerpadlo/verderair-pure/ Zajdu se tam podívat, jestli nemají nějaké vhodné náhradní díly (t.j.membrány).

Manžetový hnací modul

Snažil jsem se využít běžně dostupných součástek. Jedná se o oblíbený dveřní závěs z Ferony.Prakticky všechny jeho předvrtané otvory jsou použity. Dalším dílem je univerzální hadicová spona. Manžetu vyrábí Rubena Náchod. Je z přední nápravy Felície nebo Favorita. Je běžně dostupná. Originální díl je dost drahý. Dostane se ale i za 30 Kč.

Výroba mi připadá jednoduší než u válce. Vzhledem k tomu, že se nepoužívá roztavený cín i bezpečnější. Mám v plánu udělat motor se dvěma hnacími moduly. Hotov by snad mohl být příští víkend. Do ojnic zkusím dát jehličková ložiska. Ne že by to bylo v tomto případě nutné, ale určitě je to využitelné v budoucnu.

Membránový motor

Všiml jsem si, že návštěvnost blogu v současné době stoupá. Důvodem je patrně práce pana Šedého a Strakerleho. Já jsem se jejich nadšením také nakazil. Dvojčinný píst dočasně odložím a zkusím membránový motor. Jak jsem se již zmínil, použiji manžetu nápravy auta. Slibuji si od tohoto řešení větší zdvih. Když to nepůjde vrátím se k rovné membráně. Určitě je potřeba vyzkoušet více variant, a ono se něco ujme. Čím více lidí to bude zkoušet, tím lépe. Je to další příležitost pro žáky, studenty a školy. Líbí se mi nápad s krabičkou od šprot. Také použití víček od piva je dobré. Prodlouží to životnost membrány. Jak znám Petra, tak mu v tomto případě nedostatek součástek nehrozí. Počítám, že do 14 dnů bych mohl na blogu něco
předvést. Teda jestli se to povede. Nejde mi to moc rychle. Elektriku zatím nebudu odhlašovat...?!  Na videu níže je také dobrý nápad.

Rotační ventily

Poslední dobu se zabývám rotačními ventily. Rozhodl jsem se modul z posledního příspěvku předělat. Také jsem dostal některé náměty od čtenářů a tak je dávám na blog.

Tento je od pana Mráčka. Jedná se o velmi kompaktní parní motor, který má ventil umístěn přímo ve válci. Rotační osa není vrtaná, nýbrž z plného materiálu. Přepouštěcí kanály jsou vytvořeny frézováním. Stroj má ojnice po obou stranách pístu.

Autor tohoto výkresu je profesí řidič kamionu. O to víc hodnotím jeho zájem o techniku. Provozuje internetové stránky http://paromanie.webnode.cz/ Někdy mám problém jím navržené funkce pochopit. Tentokrát je to však jasné. Šroub plnění posouvá segment ve vodorovném směru a modrý šroub(patrně šnek) nastavuje předstih. Evidentně je to hodně náročné na výrobu.

Toto je předělaný modul. Na první pohled vypadá jako předešlý, ale není stejný. Rotační osa má pouze jednu štěrbinu. Vstup páry a výfuk jsou v jedné rovině, pod sebou. Myslím, že to takhle bude lepší.Ventil je kratší a lépe se dosáhne souososti Snáze se to vyrábí a je to jednodušší. To jsou hlavní přednosti našich parních motorů. Aktivní průřez, kterým se dávkuje pára je opět obdélníkový. Velká délka obdélníku zajišťuje snadný výplach a rychlý náběh páry. Šířkou obdélníku je pak možné zajistit expanzi. Tu jsem konzultoval s panem Lubošem. Dle jeho zkušenosti kratší expanze ( plněni na 50-70%) má sice větší krouták a nižší otáčky, ale účinnost klesá. S plněním kolem 30% a tlakem kolem 6 bar je parní motor daleko živější. Pára odchází studenější a je ji daleko méně. Taky s kratším plněním a vysokýma otáčkama lze dosáhnout učinnost i přes 22%. Já bych základní nastavení viděl v plnotlakém režimu. Modul je určený pro dvojčinný píst. Může však obsluhovat i jednočinný dvojválec. V minulém příspěvku jsem uvedl, že nepůjde nastavit předstih otáčením. Mýlil jsem se. Nastavení předstihu pomocí unašecího kola na ose setrvačníků je možné a to i v případě víceválcových dvojčinných strojů. Představit si, jak všechny ty otvory a štěrbiny spolupracují je těžké. Já jsem dříve narozený. Tak občas napíšu nějakou blbost. Obtížné je také nastavení souososti ventilů. Vrtání má přesnost H7. Drobné nepřesnosti lze srovnat přihýbáním úhelníku. Je-li to špatně svrtané, tak to nepomůže.