Všimněte si, že do každého pístu vedou dvě hadice. Rotační osa má horní tři patra pro tlakovou páru a spodní tři patra pro výfuk. Oba prostory jsou oddělené přepážkou. Nahoře je vstup tlakové páry, dole je výfuk.
Tento způsob se hodí pro motory s více válci nebo membránami. Výhodou je menší počet rotačních částí. Štěrbiny na ose jsou v jedné rovině. Pro dvojčinný dvojválec by pak stačily ventily dva, i pro posunutí o 90 stupńů. Stejně tak pro čtyři membrány.
Z těla ventilu vystupují hadice do válců. Jejich počet a úhlové posunutí odpovídá počtu válců. U šestiválce je to 60 stupňů, u čtyřválce 90 stupňů.
Uprostřed osy je přepážka. Hvězdicový motor má zdvih 40 mm a na 0,3 atm točil 120 ot./min. Můj motor s manžetami se nepovedl. Navýšení průchodu parní cesty nepomohlo. Zkusím udělat modul rotačních ventilů výše uvedeným způsobem a napojit na něj čtyři rovné membrány. Určitě ale vyzkouším nejprve jednu. Velmi inspirativní je také tvorba pana Strakerleho. Používá jednosměrné ventily. Videa jsou na adrese: http://jizicek.rajce.idnes.cz/
Konečně někdo použil na n-válec "jen dva" rotační ventily. Jen by mne zajímala pevnost připojení jednotlivých trubiček, kdy je pouzdro rotačního ventilu větší s tenkou stěnou,než připojené trubičky. S ohledem na přesnost jsou dva vývody "na patře" akorát. Kvalita provedení válců vypadá velice dobře. Já jsem se snažil udělat jeden vývod k válci hned na děleném ventilu. Poil532
OdpovědětVymazatJá myslím, že n-válců bude brzo více. Škoda. že je nedělá Petr Šedý.
OdpovědětVymazat