Před čase byl uveřejněn tento popis na blogu Petra Šedého. Považuji návod za důležitý a proto jej se svolením autora pana Milana znovu zveřejňuji. Chtěl bych jen upozornit, že hadice nejsou od sprchovací hlavice. Jedná se o nerezový vlnovod používaný v tepelné technice. Doufám, že nápad nezapadne a vývoj bude pokračovat.
Nejdříve myšlenka:
pro přenos tepelného výkonu do vody, který mám k dispozici, je třeba odpovídající přestupní plocha, kterou PB lahev ani dno papiňáku nemají a tudíž když topím jak chci silně, tepelný výkon do vody nepředám a tak i vznikají velké ztráty tepla. A přitom udržet dlouhodobě parní motor v chodu při tlaku třeba 1 baru byl problém. Říkám DLOUHODOBĚ, protože pokud mám plný papiňák natopené vody alespoň na 120 °C, mám rezervu právě v té natopené vodě (Petr tomu říká - akční výkon nebo tak nějak). Problém je, že je třeba poměrně dlouhou dobu čekat, než se objem natopí. Například firma Cyclone Power tvrdí, že po nastartování spalování je pára k dispozici za 5 vteřin - je toho dosaženo obrovskou přestupní plochou v podobě několik stovek metrů stočené trubičky. Tolik myšlenka.
Postup:
Na stávajícím PB vařiči 7 - 7,5 kW jsem nechal klasicky ohřívat vodu v papiňáku. Papiňák má stejný průměr jako 2kg PB lahev a tak jsem mohl využít krytů k usměrnění tepla, které jsme měli vyrobené právě pro PB lahev. K této sestavě jsem doplnil parní vyvíječ, který jsem vložil do prostoru mezi hořák a hrnec - tedy hned pod hrnec. Parní vyvíječ je vyroben ze stočené vlnovcové nerezové trubky co nejmenšího průměru, tedy 3/8" - jde spíš o závit převlečných matic.
Vlevo – vstup vody, vpravo výstup páry z vyvíječe.
Přibližným výpočtem jsem zjistil, že pokud budu chtít přenést do vody 7 kW, budu potřebovat asi 12 m této vlnovcové trubky. Protože 1 m stojí asi 140 Kč, koupil jsem 2 x 3,5 metru, tedy celkem 7 m. Akční délka bude 6 m, protože trubky bude nutno vyvést mimo plamen a tam je napojit. Zkrátka počítal jsem, že se pokusím alespoň s polovinou vypočtené délky zkusit správnost řešení a pokud se to osvědčí, budu moci dokoupit trubku.
Pokud se někdo ptá, proč jsem nekoupil trubku jako 1 kus, tak je to proto, abych mohl vést 2 trubky paralelně vedle sebe, lépe je poskládat - využít místa a možná ještě další výhody.
Ve víku papiňáku je jeden otvor využit k odběru páry a tlakoměru, jak je to na fotografiích tohoto blogu - nic nového, jen připojení na hadici je rychlospojkou na vzduch se stop ventilem - velmi praktické - hadice se dá odpojit i za provozu a i při velkém tlaku to jen pšoukne a je to tedy bezpečné
Vpředu výstup přes rychlospojku k motoru.
Všechny hadice, které budu v budoucnu muset někdy odpojovat a zapojovat vždy takto opatřím. Je třeba však počítat, že 1 spoj vyjde přes 100 Kč.
Druhý otvor v papiňáku je využit pro pojistný ventil a vstup a výstup parního vyvíječe. Celý fígl, jak využít 1 otvor pro vstup a výstup je v tom, že do mosazné vsuvky 3/8" napájím konec měděné trubičky, jejíž druhý konec bude dosahovat ke dnu papiňáku. Tedy do otvoru našroubujeme prodloužení a na něj T-kus (do strany odbočka pro pojistný ventil a přívod páry od vyvíječe). Na T-kus našroubujeme vsuvku se zapájenou trubičkou, která musí dosahovat ke dnu papiňáku (to bude odběr vody do vyvíječe). Takto tedy oddělíme vodní a parní stranu vyvíječe.
Vyvíječ, který je ve formě stočených trubek pod hrncem, je propojen s vodní stranou (přívod vody) a parní stranou (výstup z vyvíječe) pomocí autogenových hadic zase přes rychlospojky a tak lze papiňák provozovat i bez vyvíječe. V případě poruchy vyvíječe lze vyvíječ za provozu odpojit (jen je třeba vědět, kterou hadici dříve, jinak to bude trochu pálit ...).
V rukavicích lze odpojit i za provozu – POZOR: první odpojit vodní stranu (pravou hadici), zpětné klapky nedovolí médiu vytékat
Vpravo doplňování vody přes zpětnou klapku.Kompletní dokument pana Milana je na adrese:
https://docs.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnODRsSUpNRk1VSlU/edit?usp=sharing
Nejdříve myšlenka:
pro přenos tepelného výkonu do vody, který mám k dispozici, je třeba odpovídající přestupní plocha, kterou PB lahev ani dno papiňáku nemají a tudíž když topím jak chci silně, tepelný výkon do vody nepředám a tak i vznikají velké ztráty tepla. A přitom udržet dlouhodobě parní motor v chodu při tlaku třeba 1 baru byl problém. Říkám DLOUHODOBĚ, protože pokud mám plný papiňák natopené vody alespoň na 120 °C, mám rezervu právě v té natopené vodě (Petr tomu říká - akční výkon nebo tak nějak). Problém je, že je třeba poměrně dlouhou dobu čekat, než se objem natopí. Například firma Cyclone Power tvrdí, že po nastartování spalování je pára k dispozici za 5 vteřin - je toho dosaženo obrovskou přestupní plochou v podobě několik stovek metrů stočené trubičky. Tolik myšlenka.
Postup:
Na stávajícím PB vařiči 7 - 7,5 kW jsem nechal klasicky ohřívat vodu v papiňáku. Papiňák má stejný průměr jako 2kg PB lahev a tak jsem mohl využít krytů k usměrnění tepla, které jsme měli vyrobené právě pro PB lahev. K této sestavě jsem doplnil parní vyvíječ, který jsem vložil do prostoru mezi hořák a hrnec - tedy hned pod hrnec. Parní vyvíječ je vyroben ze stočené vlnovcové nerezové trubky co nejmenšího průměru, tedy 3/8" - jde spíš o závit převlečných matic.
Vlevo – vstup vody, vpravo výstup páry z vyvíječe.
Přibližným výpočtem jsem zjistil, že pokud budu chtít přenést do vody 7 kW, budu potřebovat asi 12 m této vlnovcové trubky. Protože 1 m stojí asi 140 Kč, koupil jsem 2 x 3,5 metru, tedy celkem 7 m. Akční délka bude 6 m, protože trubky bude nutno vyvést mimo plamen a tam je napojit. Zkrátka počítal jsem, že se pokusím alespoň s polovinou vypočtené délky zkusit správnost řešení a pokud se to osvědčí, budu moci dokoupit trubku.
Pokud se někdo ptá, proč jsem nekoupil trubku jako 1 kus, tak je to proto, abych mohl vést 2 trubky paralelně vedle sebe, lépe je poskládat - využít místa a možná ještě další výhody.
Ve víku papiňáku je jeden otvor využit k odběru páry a tlakoměru, jak je to na fotografiích tohoto blogu - nic nového, jen připojení na hadici je rychlospojkou na vzduch se stop ventilem - velmi praktické - hadice se dá odpojit i za provozu a i při velkém tlaku to jen pšoukne a je to tedy bezpečné
Vpředu výstup přes rychlospojku k motoru.
Všechny hadice, které budu v budoucnu muset někdy odpojovat a zapojovat vždy takto opatřím. Je třeba však počítat, že 1 spoj vyjde přes 100 Kč.
Druhý otvor v papiňáku je využit pro pojistný ventil a vstup a výstup parního vyvíječe. Celý fígl, jak využít 1 otvor pro vstup a výstup je v tom, že do mosazné vsuvky 3/8" napájím konec měděné trubičky, jejíž druhý konec bude dosahovat ke dnu papiňáku. Tedy do otvoru našroubujeme prodloužení a na něj T-kus (do strany odbočka pro pojistný ventil a přívod páry od vyvíječe). Na T-kus našroubujeme vsuvku se zapájenou trubičkou, která musí dosahovat ke dnu papiňáku (to bude odběr vody do vyvíječe). Takto tedy oddělíme vodní a parní stranu vyvíječe.
Vyvíječ, který je ve formě stočených trubek pod hrncem, je propojen s vodní stranou (přívod vody) a parní stranou (výstup z vyvíječe) pomocí autogenových hadic zase přes rychlospojky a tak lze papiňák provozovat i bez vyvíječe. V případě poruchy vyvíječe lze vyvíječ za provozu odpojit (jen je třeba vědět, kterou hadici dříve, jinak to bude trochu pálit ...).
V rukavicích lze odpojit i za provozu – POZOR: první odpojit vodní stranu (pravou hadici), zpětné klapky nedovolí médiu vytékat
Vpravo doplňování vody přes zpětnou klapku.Kompletní dokument pana Milana je na adrese: https://docs.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnODRsSUpNRk1VSlU/edit?usp=sharing
