Správné zatěžování parního stroje.
Úterý v 10:24 | Petr Šedý
Tento článek je určen těm, co jsou přesvědčeni, že naše stroje nemají žádný výkon. Nebo dokonce, že se jedná o jakýsi podvod.
Celá řada lidí si udělá stroj podle návodu a pak k němu připojí nějaký ten generátor. Na generátor nebo dynamo pak připojí automobilovou žárovku. Stroj zpomalí a nebo se zastaví. Je z toho zklamání. Ostatní diváci jenom přikrmí nespokojenost a fáma je na světě.
Toto je obrovská mystifikace a vychází ze základní neznalosti funkce stroje. Jednočinný stroj zabírá jenom v oblasti asi 130 stupňů. Ostatní část otáčky je mrtvý chod, přes který se musí dostat setrvačností. Řešení spočívá v hmotném setrvačníku, který v oblasti záběru odebere stroji část výkonu a ten pak použije na dotování energie v mrtvém chodu. Hmotnost se však nedá měnit v průběhu chodu a proto jednočinné stroje mají dobrou účinnost jenom při jistém výkonu. Čím větší výkon, tím větší hmotnost setrvačníku.
Když máte však malý výkon a velký setrvačník, dochází k velikým ztrátám. Řešení celého problému je velice jednoduché. Stačí dosáhnout vysokých otáček a stroj zpřevodovat do pomala a tím rozložit živé a mrtvé polohy tak, aby byly téměř neznatelné, při malé hmotnosti setrvačníku a nebo další možnost je zatěžovat stroj jenom v okamžiku záběru. To se dá udělat velmi snadno. Například u nabíjení akumulátoru. Generátor je zatěžován jenom v okamžiku, kdy napětí generátoru je větší nežli napětí akumulátoru. To znamená, že v mrtvém chodu stroj není zatěžován a dobíjí jenom při plném záběru. Můžeme si to snadno vyzkoušet. Zatím co do akumulátoru teče proud několik ampér, při připojení samotné žárovky na generátor se stroj zpomalí a nebo dokonce zastaví. Je to tím, že žárovka zatěžovala generátor v celém rozsahu otáčky.
Nejdokonalejší způsob je ten, kdy používáme takzvaný asynchronní generátor. Ten pak pracuje v režimu motorgenerátor, to znamená, že při záběru parního stroje má rychlost větší nežli synchronní a při mrtvém chodu pracuje jako motor a přetáčí parní stroj do aktivního stavu. Pak lze i realizovat převod otáček dokonce i do rychla a stroj bezvadně běží. Další možností je kombinovat parní stroj s elektromotorem, jak je to například u malé elektrocentrály od pana Luboše, kde se malý motorek používá současně jako startovací a současně k dotování energie v mrtvém chodu stroje. I malý výkon mnohonásobně zvýší výrobu elektřiny. Setrvačník může být potom velmi malý. Přídavný motorek pracuje potom jako řízený setrvačník a dá se dosáhnout maximální účinnosti. Další výhodou malého přídavného elektromotorku je to, že se dají uměle vynutit otáčky parního stroje a ten má pak větší účinnost a samozřejmě i výkon při stejném tlaku páry. Spotřeba páry se samozřejmě zvýší. Vdobě kdy vznikaly parní stroje nebyla ještě elektřina známa a neexistovaly elektromotory. Potom se zase touto kombinací nikdo nezabýval a přece je to naprosto ideální spojení.
U dvojitých nebo dvojčinných strojů je tomu jinak. Ty zabírají střídavě v obou polovinách otáčky. Mají dvě mrtvé obalsti, ale velmi krátké. Malý setrvačník stačí bohatě pokrýt problém zastavení.
U elektrocentrály s automobilovým generátorem je výhodné využít v plné míře moderní elektroniku a cíleně zatěžovat parní stroj dle jeho síly ke každém okamžiku otáčky. Tam se to dělá tak, že při každé otáčce se staruje zatěžovací a budící program pomocí optické brány, která je umístěna na hlavní hřídeli parního stroje. Otáčka je rozdělena na několik set kroků, kde při každém kroku dochází k přesnému proudovému impulzu do buzení aletrnátoru a současně jsou synchronizovány zatěžovací impulzy do akumulátoru. Akumulátor se nejenom dobíjí, ale současně i formuje. To je však už o něčem jiném.
Jenom pro informaci: u parního stroje s vnitřním průměrem válce 40mm je síla do ojnice při tlaku jedné atmosféry v záběru rovna 120N(12kG) a při 5. atmosférách 600N(60kg). To je snad dosti na to, aby si někdo myslel, že naše stroje nemají žádnou sílu. Sílu i výkon mají, ale musejí se zatěžovat racionálně...
pondělí 29. srpna 2011
čtvrtek 12. května 2011
Kombinace parního stroje s elektromotorem
29. září 2009 v 9:53 | Petr Šedý
Nový ekologický parní stroj v jednočinném provedení má své specifické vlastnosti, které je možné zdokonalit tím, že tento stroj spojíme s elektromotrem.
Parní stroj zabírá jenom v oblasti kolem 150 stupňů. V ostatní části se nalézá na takzvaném mrtvém bodě. Mrtvý bod se překonává pomocí setrvačníku, kdy v oblasti záběru dochází k čerpání mechanické energie do setrvačníku a v oblasti mrtvého bodu setrvačník zase tuto energii odevzdává. tím je zaručen plynulý chod. Nevýhodou této sestavy je to, že výkon stroje závisí také na hmotnosti setrvačníku. Čím má být výkon větší, tím musí být setrvačník hmotnější. Při velké hmotnosti setrvačníku dochází při malém výkonu k velikým ztrátám. Ideální by bylo, měnit hmotnost setrvačníku v závislosti ne výkonu. To je však konstrukčně nemožné. Jednou z možností je, nahradit těžký setrvačník elektromotorem, který dokáže nahradit setrvačník v plném rozsahu a ještě je možné regulovat jeho výkon. Další výhodou je to, že při současném tahu elektromootru v mrtvém bodě lze maximálně zvýšit předstih parního stroje a tím ho dostat do extrémního režimu vysokých otáček. Další možností je též vynutit zvýšení otáček parního stroje uměle pomocí elektromotoru. Protože je výkon stroje přímo úměrný jeho otáčkám, za předpokladu konstantního momentu, můžeme tak snadno až několikanásobně zvýšit nejenom otáčky stroje, ale i jeho výkon. Další výhodou je to, že se při vysokých otáčkách začíná více uplatňovat kinetická energie páry a účinnost jde silně nahoru. Oblast rozkmitání pístu lze namodelovat i bez změny regulace páry, což nám umožní lepší řízení celého procesu rezonančního provozu. Elektromotor také může stroj startovat i brzdit i stabilizovat otáčky nezávisle na přívodu páry.
Nový ekologický parní stroj v jednočinném provedení má své specifické vlastnosti, které je možné zdokonalit tím, že tento stroj spojíme s elektromotrem.
Parní stroj zabírá jenom v oblasti kolem 150 stupňů. V ostatní části se nalézá na takzvaném mrtvém bodě. Mrtvý bod se překonává pomocí setrvačníku, kdy v oblasti záběru dochází k čerpání mechanické energie do setrvačníku a v oblasti mrtvého bodu setrvačník zase tuto energii odevzdává. tím je zaručen plynulý chod. Nevýhodou této sestavy je to, že výkon stroje závisí také na hmotnosti setrvačníku. Čím má být výkon větší, tím musí být setrvačník hmotnější. Při velké hmotnosti setrvačníku dochází při malém výkonu k velikým ztrátám. Ideální by bylo, měnit hmotnost setrvačníku v závislosti ne výkonu. To je však konstrukčně nemožné. Jednou z možností je, nahradit těžký setrvačník elektromotorem, který dokáže nahradit setrvačník v plném rozsahu a ještě je možné regulovat jeho výkon. Další výhodou je to, že při současném tahu elektromootru v mrtvém bodě lze maximálně zvýšit předstih parního stroje a tím ho dostat do extrémního režimu vysokých otáček. Další možností je též vynutit zvýšení otáček parního stroje uměle pomocí elektromotoru. Protože je výkon stroje přímo úměrný jeho otáčkám, za předpokladu konstantního momentu, můžeme tak snadno až několikanásobně zvýšit nejenom otáčky stroje, ale i jeho výkon. Další výhodou je to, že se při vysokých otáčkách začíná více uplatňovat kinetická energie páry a účinnost jde silně nahoru. Oblast rozkmitání pístu lze namodelovat i bez změny regulace páry, což nám umožní lepší řízení celého procesu rezonančního provozu. Elektromotor také může stroj startovat i brzdit i stabilizovat otáčky nezávisle na přívodu páry.
Kotle, jejich výroba, bezpečnost a využití
29. září 2009 v 13:58 | Petr Šedý
Vážení přátelé, velice často mi píšou lidé, kteří si hrají na profesionály a kritizují naše vyvíječe páry. Chtěl bych říci, že pro malé výkony jsou naše tlakové hrnce téměř ideální. Není pravdou, že jsou nebezpečné a také není pravdou, že mají malou účinnost. Klasické papiňáky mají účinnost více nežli 90%. Když tomu někdo nevěří, stačí si to ověřit prakticky pomocí vstupní energie, kterou si snadno odečte na domácím budíku od plynu a na čase, za který si ohřeje jeden litr vody v papiňáku na 100 stupňů Celsia. Chtěl bych ještě podotknout, že jeden krychlový metr zemního plynu má energii přibližně 10kWh a stojí okolo 12kč. Další tlakové nádrže, které používáme, jsou nádoby na plyn. Jsou vesměs zkoušeny na 30 atmosfér a s použitím vhodných bezpečnostních ventilů jsou velmi bezpečné. Když chceme dosáhnout dobré účinnosti, je nutné ohřát vodu alespoň na 200 stupňů Celsia. Jinak je to neefektivní a ztrátové. Také bych chtěl upozornit na jednu zajímavou věc a to je to, že palivové dříví má objem energie na jeden kg kolem 3 až 4 kWh a další lisované produkty jsou na tom ještě lépe. Tyto produkty se dají spálit na více nežli 90% a tudíž jejich efektivita je ohromná. Neplatí tady to, co se říká, že pro trochu elektřiny spálíme naše lesy. Každému bych přál, aby si to vyzkoušel sám. Nevěřili byste, co energie obsahuje obyčejné dřevo. V praxi platí, že asi 2 až 3kg dřeva má stejný energetický objem jako jeden litr benzínu. Cena je však nesrovnatelná. Nejvíce však dokážou překvapit obyčejné kanistry od benzínu. To jsou snad nejskvělejší kotle a používají je hlavně Vietnamci a již na několika místech v rozvojovém světě. I když naše republika patří k těm civilizovaným, alespoň podle novin, můžete se přesvědčit o účinnosti mých parních strojů například v takové lokalitě, které se říká České Mexiko. Je to poblíž stanice Praha Krč, kde v Michelském lese žije komunita, asi 250 bezdomovců a začínají používat kanistry s mými parnímu energetickými jednotkami. Nevěřili byste, jakou mají radost, když mohou poslouchat fotbal v přírodním prostředí. Stačí trochu dřeva nebo papírů z popelnic a nebo třeba trochu nábytku, který nasbírají okolo silnic. Když to nestačí, pokácí nějaké ty místní stromy a vyřežou keře. Nyní mají asi deset parních strojů a brzy budou chtít další.... Přál bych každému, aby tuto lokalitu navštívil, jestli se ovšem nebojí. Chcete-li být v bezpečí, přijďte v otrhaných teplákách a nebo třeba ve vaťáku. Jistě vás velmi rádi uvítají ve svém středu... Hlavně nechoďte v saku nebo ve značkovém oblečení. Nemuseli byste se již vrátit. Proslýchá se, že jedí i lidské maso. Nakonec určitě nebude jedovaté, akorát trochu tvrdé. Jestli to berete jako fór, můžu vás ujistit, že to není fór. Stačí vystoupit na zastávce metra na Kačerově a pak je to už jenom jeden kilometr. Když uvidíte tuto lokalitu těsně vedle železniční trati, budete si připadat jako v dobrodružném filmu, který se točí v Jižní Americe. Některé naše skutečnosti jsou opravdu velice zajímavé a živé...
Vážení přátelé, velice často mi píšou lidé, kteří si hrají na profesionály a kritizují naše vyvíječe páry. Chtěl bych říci, že pro malé výkony jsou naše tlakové hrnce téměř ideální. Není pravdou, že jsou nebezpečné a také není pravdou, že mají malou účinnost. Klasické papiňáky mají účinnost více nežli 90%. Když tomu někdo nevěří, stačí si to ověřit prakticky pomocí vstupní energie, kterou si snadno odečte na domácím budíku od plynu a na čase, za který si ohřeje jeden litr vody v papiňáku na 100 stupňů Celsia. Chtěl bych ještě podotknout, že jeden krychlový metr zemního plynu má energii přibližně 10kWh a stojí okolo 12kč. Další tlakové nádrže, které používáme, jsou nádoby na plyn. Jsou vesměs zkoušeny na 30 atmosfér a s použitím vhodných bezpečnostních ventilů jsou velmi bezpečné. Když chceme dosáhnout dobré účinnosti, je nutné ohřát vodu alespoň na 200 stupňů Celsia. Jinak je to neefektivní a ztrátové. Také bych chtěl upozornit na jednu zajímavou věc a to je to, že palivové dříví má objem energie na jeden kg kolem 3 až 4 kWh a další lisované produkty jsou na tom ještě lépe. Tyto produkty se dají spálit na více nežli 90% a tudíž jejich efektivita je ohromná. Neplatí tady to, co se říká, že pro trochu elektřiny spálíme naše lesy. Každému bych přál, aby si to vyzkoušel sám. Nevěřili byste, co energie obsahuje obyčejné dřevo. V praxi platí, že asi 2 až 3kg dřeva má stejný energetický objem jako jeden litr benzínu. Cena je však nesrovnatelná. Nejvíce však dokážou překvapit obyčejné kanistry od benzínu. To jsou snad nejskvělejší kotle a používají je hlavně Vietnamci a již na několika místech v rozvojovém světě. I když naše republika patří k těm civilizovaným, alespoň podle novin, můžete se přesvědčit o účinnosti mých parních strojů například v takové lokalitě, které se říká České Mexiko. Je to poblíž stanice Praha Krč, kde v Michelském lese žije komunita, asi 250 bezdomovců a začínají používat kanistry s mými parnímu energetickými jednotkami. Nevěřili byste, jakou mají radost, když mohou poslouchat fotbal v přírodním prostředí. Stačí trochu dřeva nebo papírů z popelnic a nebo třeba trochu nábytku, který nasbírají okolo silnic. Když to nestačí, pokácí nějaké ty místní stromy a vyřežou keře. Nyní mají asi deset parních strojů a brzy budou chtít další.... Přál bych každému, aby tuto lokalitu navštívil, jestli se ovšem nebojí. Chcete-li být v bezpečí, přijďte v otrhaných teplákách a nebo třeba ve vaťáku. Jistě vás velmi rádi uvítají ve svém středu... Hlavně nechoďte v saku nebo ve značkovém oblečení. Nemuseli byste se již vrátit. Proslýchá se, že jedí i lidské maso. Nakonec určitě nebude jedovaté, akorát trochu tvrdé. Jestli to berete jako fór, můžu vás ujistit, že to není fór. Stačí vystoupit na zastávce metra na Kačerově a pak je to už jenom jeden kilometr. Když uvidíte tuto lokalitu těsně vedle železniční trati, budete si připadat jako v dobrodružném filmu, který se točí v Jižní Americe. Některé naše skutečnosti jsou opravdu velice zajímavé a živé...
pátek 18. února 2011
čtvrtek 11. listopadu 2010
neděle 23. května 2010
Dílna

V tomto bloku bych chtěl popsat jednoduchý parní stroj. Vyvinul jej pan Petr Šedý a nabídl mi spolupráci na jeho dalším vývoji a výrobě. Protože jsem již v důchodovém věku, tak jsem to docela uvítal.Jeho konstrukce, úvahy a pracovní postupy jsou na blogu, na který se dostanete kliknutím na obrázky vlevo .Je to čtení poučné i zábavné. Ve znalostech parních strojů a jejich aplikací je nedostižný. V politických komentářích často tefí hřebík na hlavičku. On mi vyčítá, že nepiji pivo (což není pravda).Já jemu, že nemá mobilní telefon (což je pravda). Jeho nadšení pro parní stroje je nakažlivé a přeneslo se i na mne. A tak podle své zásady "chce li někdo postavit dům má si koupit cihlu" jsem začal. Upravil jsem sklepní místnosti, koupil soustruh Proma SPB 400 a také frézku od téže firmy. Je to v podstatě vrtačka s křížovým stolem a svěrákem. Frézka stála 16000 kč a soustruh 25000 Kč. Dostal jsem na to slevu 30 procent, protože firma Proma je v konkurzu a prodává co se dá. Dále jsem koupil velký svěrák a brusku a další nářadí. Vše k velkému údivu svých blízkých. Nemám doma totiž pověst kutila, nebo šikovného člověka. Technika mne ale určitě zajímá. Zlí jazykové o mě tvrdí, že ty stroje jsou jen kamufláž. Prý tam chodím jen popíjet červené víno.
Amatérský zdroj páry
sobota 22. května 2010
Použití parního stroje
Používat alternátor není moc vhodné. Má buzení které spotřebuje značnou část energie.Tlak by měl být větší jak 4 atm. Lepší je stejnosměrní motor s permanentními magnety, nebo krokový motor.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)