sobota 14. července 2012
sobota 23. června 2012
Zkušenosti s výroby
Na obrázku je zapojení vývodů krokového motorku. Je potřeba jen prohodit hnědý a černý drát. S provedením nabíječky nejsem spokojený. Budu muset kompletně předělat píst. Vyřešit jinak uchycení válce (trochu se při provozu pohybuje) a přívod páry Ostatní komponenty jsou dobré. Použiji některá řešení s dvojválců. Ty chodí bezvadně.
Dostal jsem nabídku od SPŠ strojnické v Betlémské ulici. Měl bych udělat jeden strojek, který by sloužil jako učební pomůcka. Smlouvu o provedení práce bych mohl mít tento týden.
neděle 10. června 2012
Motorek, diody a kondenzátory jsem zapojil podle Petrova schematu. Prohodil jsem mezi sebou černý a hnědý kablík od motorku. V daném zapojení jsem spálil jednu dvanáctivoltovou LED žárovku. Pro indikaci pulsů těmito žárovkami je nutné kondenzátory odpojit. Tím se sníží výstupní napětí i zatížení parního motoru. Zmizí rezonanční obvod, jehož součástí je vinutí motorku. Případně se může zařadit sériový ochraný odpor. V případě nabíjení akumulátoru jsou kondezátory nutné.
Po odpojení a připojení akumulátoru je patrná změna zátěže parního motoru, což indikuje nabíjení.
pondělí 4. června 2012
Rozložení součástek nově vyráběné nabíječky
Osa setrvačníku je posunutá dozadu. Vpředu tak je více místa pro tlakoměr a rozvodnou krabici. V té by měla být svorkovníce, diody a kondenzátory. Ty vytvoří s vinutím motorku rezonanční obvod. Rotační ventil je umístěný blíže k válci. Propojka je tak krátká. Dobře se to dělá, když to nemusím vymýšlet. Průchozí rotační ventil a přímě napojení krokového motorku je výborné řešení. Ztráty jsou tak minimální. To je při použití tlakového hrnce důležité. Navíc propojení os hadičkou je levné a pružné. K válci lze připojit rezonátor. Je ale neskladný a plní se vodou. Počkám na Petra, až to vyřeší....
pondělí 28. května 2012
Parní pulsní nabíječka
Video můžete sledovat také na adrese: http://youtu.be/ybdPdK06H8s Je tam trochu lepší rozlišení.
pátek 25. května 2012
Záběh dvojválce
Ozubená kola pro stejnosměrný motor mám objednaná. Větší na hřídeli setrvačníků, bude mít 80 zubů. Kolo na motoru pak 30 až 39 zubů. Snad se to tam vejde. Zatím jsem se pustil do stojatého jednoválce s průchozím rotačním ventilem. Na motor níže snad také něco vymyslím. Je tam méně místa. Ještě zkusit ten čtyřválec .....
pondělí 14. května 2012
Rezonátor
Trochu jsem si pohrál s titulky. Adresa blogu Petra Šedého je:http://petrsedyabcd.blog.cz/1205 Prostředí jeho blogu neumožňuje umístit video.
Rezonátor -Převzato od Petra Šedého
Na obrázku vidíte schema prvního typu. Stroj je jednoduchý, bez rotačního ventilu. Pístový systém pumpuje do trubky rezonáotru tlakové pulzy. Píst je poháněn stejně jako u obyčejného parního stroje, ale pohání ho elektromotor. Po naskočení vhodných otáček je motor využit jako generátor. Systém vyžaduje plnění netlakovou párou, alespoň v malé míře.
Trubka rezonátoru je vyrobena z mnoha menších dílů, které jsou spojeny spojkami. Spojky jsou staženy ocelovým drátem zvenčí. Takto se dá sestavit rezonátor o velké délce. Bezpečná délka rezonátoru, včetně délky otevřeného válce je od 5,3m. Bezpečný rozsdah se pohybuje s rezervou 5,3+0,8m.
Obrázek 3. Toto je velice jednoduché propojení. Otvor z přední komory válce parního stroje pumpuje tlakové pulzy do rezonátoru. Částečně přetékající pára dostatečně zásobuje rezonátor, aby byl v provozu. Jedná se o méně výkonnou verzi, která však prudce navýší účinnost parního stroje. Stroj pracuje ve stabilních otáčkách, které jsou dány délkou rezonátoru. Při bezpečné délce se pohybují otáčky mezi 1200 až 1800 za minutu(přibližně).
Tento typ využití rezonátoru je typickým příkladem, kdy je možné využít výstupní páry k prudkému navýšení účinnosti parního stroje.
Vstup rezonátoru je krmen pulzy z výstupu rotačního ventilu a z boku je pomocí vlnovodu odebírán výstupní efekt do přední komory jednočinného parního stroje. Stroj je schopen pracovat pouze na otáčkách, které odpovídají délce rezonátoru.
úterý 1. května 2012
Parní motor
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)