Papiňák má výhodu vtom, že je levný, snadno dostupný a bezpečný. Hodí se na výrobu páry pro pohon malých parních motorů. Má však také nevýhody, pramenící z fyzikálních zákonů, a ty je, jak známo, těžké přečůrat. Nejprve musím vodu zahřát do bodu varu. Zahřívat vodu je mnohem těžší než zahřívat páru. Pak následuje změna skupenství z vody na páru. Musím narušit vzájemnou soudržnost molekul vody. To je energeticky velmi náročné. Spotřebuji na to 5 x více tepelné energie než na ohřev vody. Mechanickou energii v motoru však stále nemám žádnou. Tu získám teprve navyšováním tlaku. Spotřeba energie v této fázi není téměř žádná. Přesto schopnost páry pracovat lineárně narůstá. To bylo známo již v 19. století a parní stroje se stavěly pro vysoké tlaky. Není na škodu si to připomenout. U papiňáku však záhy narazím na pojistný ventil. Účinnost sestavy tlakový hrnec - parní motor nebude velká. Bude mnohem menší než u starých vysokotlakých parních strojů. Dobrá zpráva je, že výstupní pára není v našem případě kontaminovaná olejem a její tepelnou energii lze dále využít.
Je zde však ještě jeden problém, který řešitelný je. Pára kterou přivádím do válce z papińáku se ochlazuje a ihned ztrácí tlak. Vzhledem ke změně skupenství vody velmi pracně získaný. Tomu lze zabránit přehříváním páry, nebo pasivně isolací přívodní hadice,válce a podobně. Přehřátá pára ochlazením tlak neztrácí. Energie na to vynaložená je vzhledem ke změně skupenství zanedbatelná. Vím, že výše uvedené je všeobecně známé. Přesto to považuji za důležité to připomenout. Také jsem dostal dobrý recept na vánoční cukroví. Tak jej připojuji. Šťastné a veselé vánoce a pod stromeček parní motor přeje Stanislav.
Žádné komentáře:
Okomentovat