pátek 19. září 2014

Lineární parní generátor

Tento typ rozhodně stojí za samostatný článek. Ve světě i na ČVUT se vyvíjí lineární spalovací motorgenerátor. Poil kdysi upozorňoval na článek v Hospodářských novinách. Je na adrese http://hn.ihned.cz/c1-18569440-motor-za-stamiliony-dolaru-je-z-cvut


Domnívám se, že to skutečně je bomba. Do aut bych ho však nedával. U automobilu musím převést přímočarý pohyb pístu na otáčivý. Při tom ztratím ohromné množství energie. Nemohu se tomu ale vyhnout. Nevím kolik energie, ale určitě by se to dalo spočítat. U kombinace pístový motor - generátor převod na otáčivý pohyb není nutný. Dokonce bych řekl, že to je hrubá chyba a to i v případě, že motor má více pístů, nebo membrán, nebo je hvězdicový. Otáčivý generátor má opodstatnění jen u turbíny, nebo větrné elektrárny. V případě pístového motoru je to špatně. Další popis lineárního spalovacího motorgenerátoru z ČVUT je na adrese:https://drive.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnUWhyOEJuYjlUSlk/edit?usp=sharing



V případě použití parního motoru vše vychází jednodušší. Nedávno jsem dostal dopis od Mgr.Pavla Chládka, kde navrhoval následující řešení. Dovolím si uvést část jeho mejlu:

U spalovacího motoru byl problém se složitým řízením, což by u parního motoru neplatilo, protože by neměla nastat situace, kdy budeme muset bez setrvačníku kompenzovat ztrátu tlaku, což u spalovacího motoru nastane, když se směs v jednom z válců nezapálí.

Otázkou je, zda by šlo vyrobit parní dvouválec následující konstrukce:
Dva válce proti sobě, které by sdíleli (měli spřaženu) pístnici.
Pokud by tedy byl válec 1 v horní úvrati, tak válec 2 by byl v úvrati dolní.
Na společné pístnici by byl šoupací ventil, který by střídavě přepínal přívod páry mezi oběma válci. Jeden válec by druhému nahrazoval setrvačník a zajištoval by tak výfuk.
Návrh šoupacího ventilu by byl asi klíčovým prvkem konstrukce.
Vprostřed "společné" pístnice by pak byl samotný generátor.
Na část pístnice by se připevnily neodymové magnety, a tato část by pak při chodu motoru přímo kmitala uvnitř cívky (pístnice by tedy procházela skrz cívkou).

Je to velmi dobrý nápad. Na mne je to dost složité. Možná by se dalo tímto způsobem fyziku přečůrat. Jak říká pan Strakerle. Rád se  zúčastním každé spolupráce.

6 komentářů:

  1. Já jsem teď levně koupil BLCD motor 48V 1Kwh. Ten černý, bez volnoběžky a převodovky. Nemá funkční sondy. Dostal jsem ho za dvě stovky. Dá se také použít jako lineární generátor. Je to pro mne jednodušší.

    OdpovědětVymazat
  2. Za dvě stovky? To je fantazie!!! Nebyl by tam pro mě ještě jeden? "Přečůráním fyziky" mám na mysli například vyvolání jevu( například při naskočení Šedého rezonátoru), který radikálně sníží příkon tepla a zvýší výkon stroje. Lineárním parním dvouválcem bychom fyziku bohužel zase "nepřečůrali", ale rozhodně bychom účinnost zase o něco navýšili snížením ztrát. Přepouštění páry by se možná dalo vyřešit návratem k Šedého šoupátkům, poháněným táhly pomocí lomených pák. Problém ale vidím v udělání kvalitního, účinného lineárního generátoru. Těm skůtrovým motorům se asi máloco vyrovná, pokud v tomhle mohu věřit p. Šedému. Podobný lineární generátor už pár let vlastním v podobě takové té baterky, která se nabíjí třepáním. Lítá tam takový těžký magnet válcového tvaru středem cívky. Účinnost takovéto svítilny je asi nevelká, ale princip je zajímavý. ( Již kdysi jsem zmínil, že by se takto dala využít hanebná činnost onanistů v městských parcích, kdyby se jim na ruku povinně připevnila takováto podobná baterka, mohli by alespoň parky osvětlovat, čímž by ti úchylové přispívali městu k úsporám nákladů za el. energii a současně by se dali snadněji dopadnout strážníky, protože by byli lépe viditelní...) Neodymové magnety ve tvaru trubek jsem myslím v nabídce nějakého internetového obchodu viděl. Osovou dírou tohoto trubkového magnetu by se dala protáhnout pístnice protilehlých pístů. A kdybychom opět použili místo pístů mé oblíbené membrány (já vím, už jsem s tím trapnej), mohli bychom vytvořit velmi zajímavý a teoreticky dost účinný stroj. Zdravím z Vysočiny J.Strakerle.

    OdpovědětVymazat
  3. Tak mne napadá, že v případě napojení motoru od skůtru přímo na pístnici to čistě lineární není. Rotační ventil způsobí, že rychlost magnetů se mění sinusově. Na výkon by to nemělo mít vliv. S využitím šoupátkového ventilu by to bylo čistě lineární. Je to vše náročné na vývoj i finance. Už se dlouho neozval Milan z Vysočiny. Třeba by škola mohla dostat sponzora a on je chytrý i šikovný.
    Divím se, že taková firma jako Honda, to nemá dávno vymyšlené. Jejich elektrocentrály za 30 000 Kč mají vysokou účinnost. Lineární motor by měl být 3x lepší.

    OdpovědětVymazat
  4. Pára mně také zajímá, ale ještě k tomu mně zajímá vyrobit elektřinu vlastní silou.
    U elektrokol bývá motor v zadním kole.
    Když by se kolo nadzvedlo aby se mohlo volně otáčet
    Měl by motor-generátor při šlapání vyrábět elektřinu.
    Nemáte tušení co by z toho lezlo při běžném šlapání?
    A kolik W by se dalo ušlapat?

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrý den pane Polášek. Zdravím na Moravu. Přesné číslo vám nedám. V listopadu jsem napsal příspěvek "Zajímavá videa příznivců páry" Pan Drchal tam ručně otáčí motorem z elektrokola a dosahuje výkonu 34 W. Stoupá li člověk těžký 100 kg do kopce a zdolá převýšení 1 metr za 10 vteřin, podává výkon 100 watů. Ušlapaný, elektrický, stejnosměrný výkon bude v desítkách watů. Byl jsem vždy překvapen, jak těžké je vlastní silou vyrábět elektriku.

    OdpovědětVymazat
  6. "Do aut bych ho však nedával. U automobilu musím převést přímočarý pohyb pístu na otáčivý." - A co třeba vyrábět elektřinu a tou pak pohánět elektromotor? Myslím, že Toyota vyvíjí něco přesně podobného. Tento princip (tepelným motorem vyrobím elektřinu a tou pak poháním stroj) se používá u Diesel-elektrických lokomotiv už desítky let.

    OdpovědětVymazat