Při výběru tlakoměru je nutné dbát na to, aby měl kovový plášť. Plastový nevydrží teplotu páry a deformuje se. Tlak se dobře odečítá jen když se stroj netočí. při provozu ručka kmitá. Při tlaku 0.7 atmosféry odhaduji výkon na 50 W.
Máte pravdu. Nebudu již odhadovat. Tlak v papiňáku je měřený a lze jej zvýšit na 1,2 atm. Pak začne odfukovat bezpečnostní ventil. Dále jsem měřil otáčky. Mám na to starý německý přístroj, který asi používal ještě Wermacht. Při 0,7 atm to točilo 1200 ot za minutu. Víc zatím říct neumím.
Já bych to ještě doplnil. Zdvih je nastaven na 32 mm. Nyní lze spočítat výkon. Vzorec je uveden v příspěvku za září. Vyšlo mi 74 W. Těch 74 W se snižuje výchylkou ojnice, závisí na šířce štěrbiny v rotačním ventilu, průměru vrtání vstupu a výstupu páry do rotačního ventilu, tření a v neposlední řadě také na nastavení předstihu. Připomínám ale, že stroj je stavěný na čtyřnásobný tlak a pak rostou i otáčky. Další příspěvky čtenářů jsou vítány.
Máte pravdu. Vložený určitý objem, jak o něm píšu, těsně před připojení parního stroje, by eliminoval i tlakovou ztrátu dlouhého přívodu páry a tím i zlepšil chod stroje.
Když už to máte tak pěkně spočítané, tak co vám brání připojit na to nějaký generátor jako třeba v článku „Dobíjení akumulátoru – návod“ a změřit kolik proudu a při jakém napětí se nabíjí baterie. Pro základní měření bude stačit i ten tlak 1atmosféry z papiňáku. Pepa
U elektriky je to jednoduché. Výkon se rovná napětí krát proud. Ve vašem případě by to bylo 24W. Otázkou je, co jste použil jako generátor, protože běžné generátory nemívají největší účinnost. Pokud to myslíte s měřením výkonu vašich strojů vážně, dá se vcelku jednoduše změřit účinnost použitého generátoru pomocí váhy (siloměru) a soustruhu. Od toho se pak dá odpíchnout při měření vlastního výkonu parního stroje. Pepa
Neodhadujte vykon, ale zmerte ho. Uvidite ze nebude ani polovicni.
OdpovědětVymazatMáte pravdu. Nebudu již odhadovat. Tlak v papiňáku je měřený a lze jej zvýšit na 1,2 atm. Pak začne odfukovat bezpečnostní ventil. Dále jsem měřil otáčky. Mám na to starý německý přístroj, který asi používal ještě Wermacht. Při 0,7 atm to točilo 1200 ot za minutu. Víc zatím říct neumím.
VymazatJá bych to ještě doplnil. Zdvih je nastaven na 32 mm. Nyní lze spočítat výkon. Vzorec je uveden v příspěvku za září. Vyšlo mi 74 W.
VymazatTěch 74 W se snižuje výchylkou ojnice, závisí na šířce
štěrbiny v rotačním ventilu, průměru vrtání vstupu a výstupu páry do rotačního ventilu, tření a v neposlední řadě také na nastavení předstihu. Připomínám ale, že stroj je stavěný na čtyřnásobný tlak a pak rostou i otáčky. Další příspěvky čtenářů jsou vítány.
Kmitání ručky manometru by měl odstranit určitý objem vložený před jeho připojení.
VymazatVhodnější je montáž manometru na zdroj páry, v tomto případě na tlakový hrnec. Pepa
OdpovědětVymazatMáte pravdu. Vložený určitý objem, jak o něm píšu, těsně před připojení parního stroje, by eliminoval i tlakovou ztrátu dlouhého přívodu páry a tím i zlepšil chod stroje.
VymazatKdyž už to máte tak pěkně spočítané, tak co vám brání připojit na to nějaký generátor jako třeba v článku „Dobíjení akumulátoru – návod“ a změřit kolik proudu a při jakém napětí se nabíjí baterie. Pro základní měření bude stačit i ten tlak 1atmosféry z papiňáku. Pepa
OdpovědětVymazatČlánek je na blogu Petra Šedého. Nemohu mluvit za něj. Odkaz vymažu. Základní měření jsem dělal. Zatím 24V a 1A. Elektriku moc neumím.
VymazatU elektriky je to jednoduché. Výkon se rovná napětí krát proud. Ve vašem případě by to bylo 24W. Otázkou je, co jste použil jako generátor, protože běžné generátory nemívají největší účinnost. Pokud to myslíte s měřením výkonu vašich strojů vážně, dá se vcelku jednoduše změřit účinnost použitého generátoru pomocí váhy (siloměru) a soustruhu. Od toho se pak dá odpíchnout při měření vlastního výkonu parního stroje. Pepa
OdpovědětVymazat...mám taky starý německý stroj z roku 1932 a šlape jak hodinky... :-)
OdpovědětVymazat