Vyosení membrány

Na přiloženém obrázku je obecné řešení s pístem. Z nákresu by měl být princip dostatečně zřejmý. Nápad je zrealizován u mé čtyřmembrány. Domnívám se, že s kladným výsledkem. Přesná měření nemám. Určitě se však sníží namáhání membrány. Řešení by se dalo určitě realizovat i u spalovacích motorů. V případě taktu sání se úhel pístnice a osy válce naopak zvětší. Nyní ale píst nekoná práci, pístnice není zatížená a pozitivní účinky posuvu válce převáží. Obecně se to dá využít i u kompresorů a vývěv. Z nějakého důvodu (mě neznámého) se to nepoužívá. Výkres jsem dělal v programu LibreCAD. Dobře se sním pracuje a mohu jej studentům doporučit. Je na Internetu zdarma.

Kdyby výhody byly podstatné, tak už je to dávno realizované u vozů formule F1. Konkurence je tam obrovská a technická řešení velmi zajímavá. Budu vděčen, když se k nápadu vyjádří zkušený strojař v komentáři.

Způsobů jak vyrábět elektřinu v malém měřítku je hodně. Líbí se mi název pikoelektrárna. Nedávno jsem dostal typ na termoelektrický DC generátor 12 nebo 4,5 V/ 20W. Nabízí je internetový obchod Alibaba a stojí asi 200 dolarů. Určitě se bude líbit Petrovi Šedému.  Odkaz je na adrese: Termogenerátor Mají i výkonější. Otázka je, jakou to má životnost a odolnost proti přehřátí. Je to jiný princip, než generátor založený na Peltierově článku. Ten se primárně používá na chlazení. Mikroelektrárna Wave z ČVUT byla vystavena na strojírenském veletrhu v Brně. Prezentována byla jako nejmenší elektrárna na světě. Jestli ji nějaký čtenář mého blogu na výstavě viděl, rád zveřejním jeho komentář. Dost ale strojařiny. Jak jsem minule slíbil ještě něco o zdraví. Což takhle dát si heřmánkový čaj?

Heřmánek je vysoce toxický pro buňky rakoviny prsu: U esenciálního oleje z heřmánku bylo ve studii prokázáno, že zabíjí až 86% buněk karcinomu prsu spuštěním programované buněčné smrti. Heřmánkový čaj se používá po staletí v tradiční a ajurvédské medicíně proti úzkosti, depresi, nespavosti, pro úlevu od bolesti, jako protizánětlivý a protiplísňový prostředek (zabíjí kvasinky jako je Candida).

Nyní ale vědci zjišťují, že heřmánek může také pomoci v boji proti několika typům rakoviny  včetně rakoviny prostaty, rakoviny plic,leukémie a jiné.
Proč je heřmánkový čaj tak zdravý? Je to způsobeno tím, že je velmi bohatým zdrojem silného protinádorového flavonoidu zvaného apigenin, jenž je jinak těžké získat z naší stravy (petržel,oregáno a celer jsou také dobré zdroje).

Jeden šálek heřmánkového čaje obsahuje asi 2 mg apigeninu, což je čtyřikrát více než průměrný denní příjem u evropských a amerických dospělých! A ano, tato úroveň může být rozdíl v riziku rakoviny.

Jedna studie v Řecku zjistila, že za každý další 0,5 mg apigeninu užitého ženami, jejich riziko rakoviny prsu kleslo o 17%.

Studie na lidech potvrzují, že heřmánek může zmírnit depresi,zlepšit spánek, a co je dost neuvěřitelné,způsobit pokles hladiny inzulínu,inzulínové rezistence,LDL cholesterolu atriglyceridů u dospělých s diabetem typu II!

Babí léto

Venku je nádherně a mě se do dílny moc nechce. Koukám, že podle komentářů jsem čtyřmembránou moc nezaujal. Poil v minulém příspěvku také chválí až druhý obrázek. Uznávám, že pan Floriš je borec. Jeho větrné čerpadlo je používané v Africe, Mongolsku a je velmi uznávané. Zajímavě je řešen náhon BLCD motoru. Je pružinou přitlačován na kolo spojené s vrtulí.  Ještě se k jeho větrné elektrárně určitě vrátím. Vzpomínám si, že před časem Petr Šedý namontoval lopatky vrtule rovnou na BLCD motor. Sestavu upevnil na zábradlí balkonu paneláku. Jeho blok je na rozdíl od mého docela čtivý. Hodnoty a parametry jsou nepřesné ale co píše je v podstatě pravda. V budoucnu bych se chtěl na blogu také věnovat zdraví. Léčit lidi nehodlám. Nabízet polarizační lampy za  20 tisíc důchodcům také ne. Nejlepší obranou před těmito dealery (šmejdy), je vlastní rozumné uvažování. Také odložit koupy o den. Všimněte si, že prodejce trvá na tom, abyste si koupili ten nesmysl teď hned. Dostane vás pod tlak. Trvejte na odložení na zítřek. Nepřistoupí -li na to, určitě hodně ušetříte. Dost ale o tom. Nechal jsem si u svého obvodního lékaře udělat kopii krevních testů a hodlám parametry pečlivě sledovat. Také s lékařem více spolupracovat. Na pánvičce Petra jsem si při návštěvě nepochutnal. Způsob stravy, který propaguje, je ale dobrý. Já také vyloučil přílohy (rohlíky, knedlíky, brambory, chleba atd.) přestal jsem sladit kávu a vyhýbám se cukru. První výsledky se dostavily. Zhubnul jsem 4 kg. Pohybu mám dost, ale ještě to doplním. Horší je to s pivem. Mám ho rád, ale Petra následovat nehodlám. 15 piv denně je stejné jako lahev rumu denně. Časem to končí tak, že pro vás přijede v noci sanitka a do měsíce je konec. Vím, že pivo je zdravější.  Má však moc kalorií a obsahuje složité cukry. Já mám zásadu, že jedno pivo je málo a tři moc. Sklenice tenkostěná a dobře jarem umytá. Na stěnách pak nejsou bublinky a je lepší pěna. Nesnáším, když se pivo pije z lahve, což moji blízcí dělají, když mne chtějí našlápnout. Tak to jsem se rozepsal. Ještě budu pokračovat.





Pan Strakerle úspěšně pracuje na své hvězdicové čtyřmembráně. Jsem rád, že mohu jeho práci zveřejnit nebo propagovat. Obdivuji kompletní řešení a pracovní nsazení. Vím co to obnáší. Video se samo spouští po otevření blogu. Někdy jde jenom zvuk, jindy zase komplet. Google to má lepší.  Nedaří se mi to odstranit. Další videa jsou na adrese:http://jizicek.rajce.idnes.cz/

Následuje komentář pana Strakerleho:

Konečně jsem rozchodil ten svůj vytoužený čtyřmembránový stroj. Jede velmi pěkně, lehce, celkem tiše a pokud má dost páry, jede velice rychle a má velikou sílu. Generátor jsem zatím nestihl připojit, mám to připravené a během pár dní se mi to snad podaří zkompletovat. Bude třeba zvýšit tepelný zisk kotle navinutím více metrů vlnovce. Stroj má mnohem vyšší spotřebu páry, ale zase ne až takovou jak jsem předpokládal, čeho jsem se bál. Pokud se dá soudit podle chodu naprázdno, vypadá to velmi slibně, jen to chce, aby kotel udržel za chodu stroje tlak alespoň kolem jednoho baru a budu spokojený.  Když  při tomto tlaku začnu rukou brzdit setrvačník, jde to zastavit. Když to ale chytím za hřídel, spálím si prsty ale stroj nezastavím. Šoupátkové ventily se zápichem v hřídelkách se velmi dobře osvědčují a jednosměrné hadice k membránám byl také, jak se zdá , šťastný nápad. Jde o to, že na začátku, když je stroj studený, je v membránách voda. Je to slyšet, jak tam čvachtá. Dříve jsem ji musel vypouštět ventilkem, pan Šedý tam měl dokonce dírku, aby mu to prasilo po stole. Já tam nic takového nepotřebuji, protože po chvíli, když se stroj s nástupem tlaku rozjede, všechnu vodu automaticky "vychrchlá" výfuky ven. Je to díky tomu, že výfukové vývody jsou na modulech v nejnižším místě a jednosměrné hadice vodu vyvedou nevyhnutelně  přes ventily tlakem páry do výfukového kolektoru a pryč ze stroje. Stačí několik otáček a stroj je za pár vteřin čistý, bez vody. O tomto jevu jsem Vám už kdysi psal teoreticky, teď jsem se přesvědčil, že to skutečně funguje prakticky. Stroj bude potřeba vyvážit, unašeč a náhon šoupátek způsobují házení, protože tam není pětikoruna ale poctivé ložisko, uložené excentricky. To ale nebude problém, dám tam vhodnou protiváhu a hlavně mám u kamaráda objednaný setrvačník o průměru 500 mm s těžkým obvodem. Ten by měl většinu zbývajících vibrací pohltit. Stroj samozřejmě jede i bez setrvačníku, ale jeho chod by byl  nepěkný, hysterický a nepravidelný.

Ještě slušný vtip o blondýnách:

 

Přijde v Praze blondýna do banky a nechá se uvést k úředníkovi ohledně půjčky. Prý cestuje obchodně do Ameriky a potřebuje si na 2 týdny půjčit 1000 korun.
Úředník na to, že banka potřebuje nějakou záruku, takže blondýnka mu nechá klíčky od nového BMW. Auto bylo zaparkované u chodníku, měla od něj doklady, vše bylo v pořádku. Banka tedy souhlasí, že vezme auto jako záruku půjčky.
Prezident banky a všichni úředníci se potom od srdce zasmáli blondýnce, která dá bavorák za 2,5 milionu korun jako záruku na půjčku 1000 korun.
Jeden zaměstnanec auto odvezl a zaparkoval v garážích banky.
Po dvou týdnech se blondýna objeví, zaplatí 1000 korun a k tomu 17,41korun jako úrok.
A úředník na to : "Slečno, jsme velmi rádi, že jsme s Vámi uzavřeli obchod a že všechno tak hladce proběhlo, ale i tak nám to vrtá hlavou.
Když máte na bavoráka, tak si snad nepotřebujete půjčit 1000 korun?"
"To ne, ale kde bych v Praze zaparkovala na 14 dní za 17,-Kč?!

 

Čtyřmembrána pod zatížením

Jako zátěž slouží dvě žárovky 24V/25W paralelně k jedné je připojený voltmetr. Pracovní tlak v tomto případě je jen 0,5 atm.

Tlakové hrnce coby zdroj páry, nedokáží využít možnosti stroje. Je to třetí verze a snad mohu říci, že konstrukce je zdařilá. Dle mého názoru ostrovní systém  pro napájení malého objektu, kde není přípojka, by měl obsahovat 3 zdroje:

1.) Fotovoltaliku
2.) Větrnou elektrárnu
3.) Parní motor s generátorem
4.) Kotel na štěpku

Přepínání mezi zdroji by zajišťovala elektronika, podle toho, který ze zdrojů je k dispozici. Zbytkovým teplem z parního motoru lze pak vytápět objekt nebo skleník. Konstrukce mé čtyřmembrány je malým příspěvkem k tomuto řešení. Na začátku roku bych chtěl inspirovat zejména studenty. Myslím, že se jedná o perspektivní záležitost.

Zde je zobrazen vývoj větrné elektrárny pana Floriše

Made in by Strakerle

Dostal jsem nádherné fotky budoucí hvězdicové čtyřmembrány a tak je hned dávám na blog.

Vývoj je perspektivní a nápaditý. Membrány mají domečky z pertinaxu. To by mohla být inspirace pro pana Harnika. Lineární nábytkové vedení táhel šoupátek svědčí o povolání konstruktéra. Vše je přehledně uspořádáno s dostatkem místa. Snad rozvod páry nevyjde moc složitě. Pan Strakerle si jistě poradí.

Následuje popis konstruktéra:

Tak jsem se konečně dostal k nafocení dílčích fotek a jednoho kratičkého videa, abyste viděl, jak pokračuji se stavbou mé čtyřmembrány. Zatím nemám šoupátka, ta budou mít nerezové leštěné pístky a místo vrtání budou mít zápich. Je to jenom nápad, uvidíme jestli se to osvědčí. Tentokrát jsem se rozhodl, že si šoupátka nechám udělat u kamaráda na daleko přesnější mašině. U čtyřválce je důležité, aby byly všechny stejné, to nakonec víte sám. Nerez zkusím použít proto, protože navzdory tvrzení pana Šedého mi koroze vždy způsobila "vyčochtání "ventilů, ať už byly rotační nebo šoupátkové, přesto že byly na začátku vždycky přesné a těsné. Na fotkách je vidět rozvod pro šoupátka s kuličkovým lineárním vedením. Je to kování k nábytkovým šuplíkům. Je to velmi pevné, přesné a celkem lehké na váhu. Pružiny  udržují kulisu v pozici tak, aby se neotáčela. Jedna z pístnic je napevno, ostatní jsou na unašeči uloženy kyvně pomocí kloubových ok. Setrvačník je umístěn zespodu základové desky, nahoru by se nevešel. Stroj je zatím uchycen ve svěráku, později bude na podstavci, aby měl setrvačník dost prostoru a aby bylo kde udělat pohon generátoru. Stroj je na čtvercové základové desce 54x54 cm. Na ní je otočně uložená kruhová deska, na které jsou upevněny lineární pohony šoupátek a (budou) šoupátka. Pootáčením kruhové desky vůči základové desce bude možno měnit předstih plynule za chodu stroje až o 35 stupňů. To s sebou nese nevýhodu, že budou muset být k membránovým modulům delší přívody, ale tento problém bude doufám minimalizován tím, že ke každému modulu povedou od šoupátek dvě jednosměrné hadice-vstupní a výfuková. Tím by se mělo vyřešit i odvádění zkondenzované vody z modulů. Hadice použiji silikonové s nerezovým opletem, aby byly měkké, poddajné a netahaly za šoupátka. Těla šoupátek budou uložena pružně, tak, jak to mám na tom jednoválci. Na videu je vidět, jak se to celé pohybuje. Jde to velmi lehce, největší odpor zatím klade pružnost membrán, to se změní až budou membrány naplněny párou. Změknou, natvarují se a nebude s nimi hýbáno  jako teď, ale budou samy zdrojem pohybu. Zatímco píšu, stahují se fotky. Jde to pomalu, mám zatím bohužel pomalé připojení.

Na Internetu je také video ručního otáčení. Čtyřmembrána není hotová. Adresa je     zde     Nepodařilo se mi dostat video z Rajčete na Blog. Lepší je nahrát to na YouTube.

Pro větší rozlišení je možné na obrázky kliknout. Konstrukce parního motoru je z nich velmi dobře patrná. Blíží se začátek školního roku a tak studenti nebo školy mohou hledat inspiraci. Čtyřmembrána může být menších rozměrů a určitě bude na soutěži v Technickém Muzeu vítána. Brzda a měřící zařízení firmy Vernier měří dobře a dokáže objektivně ohodnotit konstrukci stroje. Při měření mého parního motoru nebyl generátor zapojený. Při počátečním natlakování papiňáku na 1 atm graf na monitoru ukazuje výkon 10 W. Všichni studenti jsou vítáni. Při konstrukci motoru se hodně naučíte. Ještě něco o Kalouskovi. Na obrázek je potřeba kliknout.

Poslední dobou otvírá blog i 500 čtenářů denně. Zejména z Ruska. Je to zásluha hlavně pana Harnika. Svědčí to ale také o velkém zájmu. Moje čtyřmembrána je připravená k testování se zátěží. Nějak se k tomu nemohu dostat a mám trochu obavy. Snad to dobře dopadne. 

Zlínská dvojmembrána

Včera pan Harník dal na svůj kanál nové video. Je pěkné a detailní. Tak jsem neodolal, abych to nedal také na blog.



Pokud mohu mít připomínky, tak bych dal topenářskou izolaci na měděné potrubí a domečky membrán udělal ze silonu, nebo teflonu. Snížily by se tepelné ztráty. Ochlazením pára kondenzuje a ztrácí tlak. Svislá konstrukce membrán je určitě výhoda. Provedení se mi moc líbí.

Na dalším obrázku je postup při výrobě vyvíječe páry. Dle mého názoru je potřeba udělat provizorní cívku, která se později rozebere. Jednotlivé závity jsou na 4 místech vodorovně i svisle svázány vazacím drátem. Vlnovec dost pruží.

Po rozebrání cívky. Naštěstí se to nerozletělo.

Na závěr celkové provedení. To vinutí je dost piplačka. Závity jsou jako živý. Zvýší se styčná plocha s plamenem a účinnost naroste. Určitě se to vyplatí.

Novinky v řešení parních motorů

Pan Strakerle pokročil v řešení pohonu šoupátek u své hvězdicové čtyřmembrány. Předstih půjde regulovat za chodu stroje. Jako generátor bude mít BLCD motor 250 W, 36 V. Šoupátka mají vychytávku, která značně zjednoduší výrobu. Jsem velmi rád, že je na tom zdravotně dobře a chtěl bych mu poděkovat za rozpoutání membránománie, jenž se úspěšně rozvíjí. Nejdále patrně pokročil pan Hárník. Jeho video  kogenerační jednotky následuje.

Parní motor má rotační ventily. Provedení je nenáročné na údržbu a mechanicky odolné. Všimněte si také velkého a hmotného setrvačníku na dalším videu.  To je důležitý prvek, který těžko něco nahradí. ??? Omlouvám se. Původní video bylo smazáno a nahrazeno pomalým chodem motoru.



Motor má příjemný uklidňující zvuk, skoro bych řekl, že  se zdravotními účinky. Nasleduje video se zapojeným generátorem.  ????????? Nenásleduje. Je vtom trochu zmatek. Časem to srovnám. Pan Harnik mi zpřeházel noty.

V minulém příspěvku jsem požádal o finanční podporu výše uvedeného projektu. Je velmi nadějný. Motor potřebuje ještě uhladit elektrickou část. Pokud byste věděli o nějakých světelných tisícikorunách uvádím číslo bankovního spojení: 1698394113/0800

Teď ještě něco o zdraví od primáře bez komentáře.

To je pro dnešek vše. Pěkný víkend a "Páře zdar"

Kogenerační jednotka ze Zlína

Jedná se o produkt skupiny pana Harníka. Motor jede tiše a s malou spotřebou. Tlak v kotli při chodu dokonce roste. Ještě je potřeba uhladit elektrickou část.

Kvalitnější video bude brzo k dispozici. Na rozdíl od rádobypodnikatelů, kteří vlastní fotovoltalické elektrárny, pan Harník něčemu rozumí a hodně toho umí. Ukazuje se , že membrány jsou perspektivní a podpora studentů a učňů v Národním technickém Muzeu smysluplná.

Membránový parní motor pohání generátor o výkonu 1 KW Maximální tlak je 2 bar. Životnost mebmrán je vysoká. Řádově tisíce hodin. Výměna rychlá a snadná. Originální řešení spočívá v tom, že pístnice nejsou napevno spojeny s membránou.

Výstupní pára z motoru napájí radiátor o tepelném výkonu 11 KW. Účinnost kogenerace dosahuje 85 procent. Určitě nejde přehlédnout poloautomatický hořák na pelety 12 KW a jeho automatické přikládání bez spotřeby elektrické energie. Zásobník je na 10 hodin provozu.Ještě přidávám odkazy na 3 dokumenty od pana Harníka:

Prospekt EVO7
Změna ekonomického systému
Prospekt v angličtině

Ještě bych chtěl reagovat na komentář zkušeného instalatéra, který hodnotil firmu Meibes dodávající nerezové vlnovcové hadice. V podstatě s poznámkou souhlasím. Firma Meibes je dost drahá. Já přešel na výrobky FlexTrade. Mají vlnovcové hadice menších průměrů (tříosminkové) a jsou o 30 procent levnější. Zboží odebírám od firmy Richter+Frenzel s.r.o. Vebovka je www.r-f.cz

Sledovanost tohoto blogu je poměrně slušná. Proto bych chtěl závěrem  příspěvku požádat o finanční podporu výše uvedeného projektu. Z vlastní zkušenosti vím, kolik financí a práce to obnáší. Nežádám pro sebe (já mám důchod slušný) ale pro skupinu talentovaných mladých lidí, kteří  živí sebe a své blízké strojařinou. Projekt zatím značné prostředky spotřebovává. Je perspektivní. Jak znám pana Harníka mohu se za něj zaručit. Případný příspěvek projde účetnictvím a bude do posledního haléře využit na výše uvedený projekt. Na rozdíl od biliónů, které se v rámci 30 let
investují do naší "slavné" fotovoltaliky.

Organický Rankinův cyklus

V oblasti mikroelektráren je hodně nového. Jedná se o perspektivní technologii, využívající organický Rankinův cykl. Jako médium se nepoužívá voda nebo pára ale silikonové oleje. Materiálů je více. Výhodou je pak větší účinnost a bezpečnost. Lze používat mnohem menších tlaků a teplot. Tím pádem klesají nároky na kvalifikaci obsluhy a zvyšuje se spolehlivost. Jedná se samozřejmě o kogenerační jednotky. Produkuje se tedy elektřina, teplá voda a vytápění. Tento ORC systém pro spalování biomasy je realizován v TTS Třebíč. Elektrárna ( nebo kogenerační jednotka) má velikost menší budovy a výkon řádové stovky KW. Je schopna zásobovat sídliště, vesnici, nebo továrnu. Exkurze do tohoto provozu v Třebíči je možná. Nedaří se zatím miniaturizace. Vyjimka je mikroelektrána Wave, kterou vyvinuli na ČVUT. Má být hotová koncem roku. Kotel spaluje štěpku. Má tepelný výkon 50 KW. Elektrický výkon na výstupu je 3KW.

Generátor pohání turbina. Veliká je přibližně jako osobní automobil. Zkušební provoz probíhá v Buštěhradě. Mám to z Prahy kousek a projekt budu sledovat a referovat o něm. Pro použití v domácnostech je to ale stále hodně. Miniaturní jednotky s výkonem o řád menším, jak je popsáno níže, na trhu stále chybí, a je po nich obrovská poptávka. Pro sebe nazvu tuto jednotku " Pikoelektrárna"

Výkon dejme tomu 300W s využitím Rankinova cyklu. Nevidím důvod proč by generátor nemohla pohánět čtyřmembrána. Pro mne je to ale fantazie. Ve své dílně a při svém věku to asi neudělám. Financování z důchodu také není nic moc a sponzoři se nehrnou. Na čtyřmembráně pracuji, ale brzdí mne pěkné počasí. 50 W elktrických při 1atm nebude problém. Minulý týden jsem se zúčastnil soutěže ve výrobě a vývoji parních motorů v Technickém muzeu. Přítomni byli studenti s Dopravní fakulty univerzity v Pardubicích, SPŠ Chrudim, nebo Uničov. Tak zde mají námět na projekt. Postrádal jsem SPŠ ze Žďáru nad Sázavou. Je potřeba znát strojařinu elektriku slaboproudou i silnoproudou, stavové rovnice plynů, počítače, regulaci a automatizaci atd. Prostě technika jak řemen. Možná na tom již ve světě někdo pracuje. Vzpomínám si na korespondenci s panem Horníkem, jenž se zajímal o parní(acetonový motor). Nevím jak je daleko. Třeba se ozve.

Na  videu je popis parního motoru. Vyrobil jej pan Vincenci Jan student Dopravní fakulty univerzity Pardubice. Prezentace byla na soutěži v Technickém Muzeu. Doplním ještě další videa. Ještě něco o produkci Bruselu a také o zdraví: https://drive.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnam9zZXR6WnQ2Nnk3dVZiQ2ZxVGVnek8zdzA0/view?usp=sharing

Návrat šoupátka

Dostal jsem velmi dobrou zprávu od pana Strakerleho. a svolení ke zveřejnění. Dávám na blog jen základní video. Na jeho adrese http://jizicek.rajce.idnes.cz/ je toho mnohem víc. Vše podrobně vysvětleno a zobrazeno.


Jedná se o kompletní řešení, včetně kotle, vyvíječe páry, doplňování vody a topení. Obdivuji jak lehce a tiše parní motor pracuje. Co k tomu dodat. Jistě také oceníte skvělou práci a nádherný chod. Snad mohu také prozradit, že se pan Strakerle zabývá vývojem hvězdicové čtyřmembrány. Membránové moduly jsou z pertinaxu. Rozvod páry bude samozřejmě pomocí šoupátek. Osa se setrvačníkem bude umístěna vertikálně.
Moje čtyřmembrána chodí, ale zatím se není s čím moc chlubit. Motor jde snadno do otáček a výkon je dostatečný.

Trochu jsem přehnal posun tlakové štěrbiny a tak se mi krátce potkává s výfukovou. Rotační osy budu předělávat. Koncepce motoru je dobrá ale ještě je hodně co zlepšit. Velmi přeji panu Strakerlemu, aby jeho hvězdicový parní motor byl lepší.

Také pracuji na vyvíječi páry. Inspiruji se nápady pana Polívky, Řehoře a Strakerleho. V mém případě se jedná o sešroubovaný obrácený kastrol a tlakový hrnec. Kastrol má průměr 28 cm a je v něm stočeno 11 m nerezové topenářské trubky. Průchodky vedou skrz dna obou hrnců. Jeden konec trubky je vyvedený nad hladinu vody v tlakovém hrnci. Zavodnění trubky obstará gravitace, což je jednoduché a spolehlivé. Všechny díly a propojky jsou standartní topenářské. Tlakový hrnec má dvě pojistky, které jsem zachoval. Určitě se vyplatí celé zařízení tepelně izolovat.

Spolupráce s Technickým muzeem

Pan učitel Toman zapracoval na měřicím zařízení. Některé části měřicího zařízení dodala firma Vernier. Vše je připraveno pro soutěž ve vývoji parních motorů. Doporučuji žákům i studentům se soutěže zúčastnit. Hodně se naučíte a membránové parní stroje jsou zajímavé a perspektivní. Čím více lidí se bude problematikou zabývat, tím lépe.



Měření probíhalo za ustáleného, velmi nízkého tlaku. Tomu odpovídají i naměřené výkony. Měřicí aparatura dokáže spolehlivě ohodnotit konstrukci motoru i kvalitu provedení. Při vyším tlaku může být i větší výkon. Já dále pracuji na vývoji čtyřmembrány. Na foukání jede velmi dobře. S návrhem konstrukce jsem spokojený

Se spolehlivostí součástek již méně. Spotřeba páry bude značná a provoz páry na jeden papińák jen demonstrační. Parní stroj je dost veliký a konstruovaný pro praktické použití, ke kterému má po pravdě řečeno zatím dost daleko. Jsem ale rád, že jej mám a mám na čem zkoušet. Problémy jsou od toho aby se řešily. Ztráty třením jsou zanedbatelné. Ventily jsou expanzní a otvírají se na  50 procent doby tlaku membrány. To znamená, že tlaková štěrbina se na 90 stupních zavírá a až na 180 stupních se otvírá výfuková štěrbina. Rozfoukat motor je pak dost těžké. Stejně tak k pohonu motoru nejde použít stlačený vzduch. U něj nedochází k expanzi a membrány by byly extrémně namáhány. Membránové moduly je nutné dělat podle šablony, aby byly všechny stejné. Výměna membrány pak obnáší povolení 7 šroubů a je rychlá. Od pana Harníka jsem dostal zajímavý typ na membrány. Snesou vysokou teplotu.

Důležitý je také technický výkres. Já je dělám na počítači a používám program LibreCAD. Je "Free" a práce s ním mne moc baví.  Přeji pěkné Velikonoce. Ještě něco pro zasmání.

Dobrý nápad

Pan Polívka dostal dobrý nápad, který zrealizoval. Tak jej z dovolením zveřejňuji. Důležité je, že oba konce parního vyvíječe končí ve dnu tlakového hrnce. Jeden konec je ale nutné vyvést nad hladinu. To zas není takový problém. Následuje popis pana Polívky:

 Tak takhle nějak by to mohlo vypadat. Papin 3,5l a vlnovec cca 1,5m. Vhodné pro ohřev dřevem. Na plyn to chce asi více plochou spirálu. Tohle jsou dvě spirály v sobě a každá stoupá k papinu. Neměl jsem správný vrták pro uděláním závitu 1/4, tak tam mám redukci 1/8 na 1/4. Přes to jsou převlečné matice 1/4 s Al těsnícími kroužky . Až budu mít záslepky 1/4 , provrtám je a našroubuji z vnitřku papina. Do jednoho vstupu dám distanční hliníkovou trubičku. Ta bude končit nad hladinou vody. Ještě tlakovou zkoušku. :-) Musím ale výškově předělat "límec" pro papin.                                                                    

Obchodní název nerezového vlnovce je Inoflex. Snese tlak do 10 atm a používají ji topenáři. 6 m stojí přibližně 1200 Kč. Vyrábějí se různé průměry (3/8" ; 1/2"; 1" ) Lze ji opatřit koncovkami pro mechanickou montáž. Prodejna je na Praze 8 v Bohnické. Více na:www.meibes.cz

Hamburk 2016

Čtyřmembrána

Po delší době jsem s postupem prací trochu spokojený. Je však přísloví  "Neříkej hop, dokud nepřeskočíš" nebo "Nestahuj kalhoty, když je brod ještě daleko". Za materiál jsem dal asi 10 000 Kč. Tento stroj je ale druhá verze a rotační ventily jsem dělal 3x. Vývoj a strojařina mne baví a nedělám to pro výdělek. Nejsem firma, neplatím daně, je mi 70 let a důchod mám slušný. Tak mi nevadí, když si na tom jak se říká "nabiju hubu". Technologii membrán považuji za perspektivní. Svědčí o tom zájem řady profesionálů podnikatelů. Přeji jim úspěch. Dávají práci lidem a konec konců vydělávají na můj důchod. Také rád s lidmi spolupracuji.

Z obrázku motoru je patrné, že osy rotačních ventilů jsou uloženy nebo poháněny "plovoucím způsobem".  Hadička vyrovnává nepřesnosti v souososti. Něco na způsob kardanky. Středové kuličkové ložisko se pak vypořádá s radiálním tahem řemínku a axiálním tlakem os rotačních ventilů. Není potřeba se obávat použití ozubených řemínků. Přenášený výkon je malý a přenos probíhá s účinností 98 procent. Ztráty jsou zanedbatelné. Motor se sám rozeběhne na nepatrný tlak při foukání. Obecně se píše v odborné literatuře:

1. Vliv velikosti průměru řemenic na přenos výkonu nebyl prokázán. Při pokusech nebyly zjištěny          rozdíly u různých velikostí průměrů řemenic.
2. Účinnost ozubených řemenů se pohybuje mezi 96 a 98 procenty. V porovnání s ostatními druhy          převodů t.j. s ozubenými soukolími nebo řetězovými převody se tyto hodnoty příliš neliší.

Výhodou je, když je řemínek plochý. Omezená životnost membrán určitě problém je. Musíme maximálně zjednodušit a prodloužit servisní interval. Probíhá další vývoj. Já preferuji silikonové membrány. Jsou k dostání v různých tloušťkách a půjdou předem natvarovat. O generátorech jsem na blogu psal pro přehled uvedu odkazy.
http://parnistroj.blogspot.cz/2014/02/generatory-potreti.html
http://parnistroj.blogspot.cz/2013/10/generatory-podruhe.html
http://parnistroj.blogspot.cz/2013/05/generatory.html

Použitý krokový motorek má výhody i nevýhody. Jako každé řešení. Že by dával jen 12 W je nesmysl. Mám ještě stejnosměrný sériový motor a také jej vyzkouším. Nemusel bych nic usměrňovat ale rovnou nabíjet akumulátor. Jsem zvědavý jak se bude motor chovat při zatížení akumulátorem. Jsem velmi rád, že pan Strakerle přes svůj zdravoní handicap pokračuje ve vývoji. Dám na blog s dovolením jeho nápad na vodotrubný parní kotel. Následuje jeho jadrný popis.

To mě však neodrazuje od činnosti radostné-parostrojnické. Nedávno jsem upravil papiňák tím, že jsem (neserouce se) do jeho dna uprostřed vyvrtal díru a připojil k němu nerezovou vlnovcovou hadici, stočenou do ploché spirály. Hadice je 3/8 a měl jsem jí 2,5 metru. Druhý konec hadice jsem zavedl do papiňáku nad hladinu vody. Je to v podstatě princip od Milana Řehoře, ale díky tomu, že jsem se toho nebál a provrtal dno hrnce, nejsou tam potřeba ty zpětné ventily, protože se systém zavodňuje (a odvzdušňuje) přirozeně samotížně. Výsledek mě nadchnul! Dříve při běžném, celodenním úsporném topení v kamnech byl tlak v papiňáku stabilně kolem 0,4 bar (při běžícím parním stroji), dnes při stejném topení tlak stabilně drží kolem 0,85 bar. A to jsem měl jenom pouhých 2,5 metru této hadice, z níž je v ohni jen asi 2,1 metru, zbytek jsou vývody. Jsem nadšen! 9 litrů studené vody jsem teď schopen uvést nejen do varu ale i do tlaku 0,25bar (kdy se rozbíhá stroj s generátorkem) za 15! minut. Taková jednoduchá věc zvýšila účinnost ohřevu skoro na dvojnásobek. Názorně to dokazuje, jak se pan ...... mýlí, když hlásá své debilní nesmysly o tom, jakou účinnost ohřevu (90% cha cha) má pouhý lesklý papiňák. Až budu moci dát asi 2500 Kč, koupím 17 metrů tohoto vlnovce, udělám vyšší "obal" na papiňák, aby se tam pod něj vešlo více závitů této skvělé nerezové trubky a myslím že se ještě budeme divit, jak úsporný bude provoz parního stroje. Nehledě k tomu, že takto získáváme výkonný a úsporný zdroj páry pro pohon čtyřmembrány. Zvýšení teplosměnné plochy dělá divy! Nápad Milana Řehoře je geniální a já mohu nadšeně potvrdit, že to funguje!!! Doufám, že budu mít čas to všechno realizovat...

Návod na kotel od Milana Řehoře: https://drive.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnODRsSUpNRk1VSlU/view?usp=sharing


Vietnam spolupracuje s Čínou na kosmickém výzkumu

Do nového roku s novým parním motorem.

Titulek je trochu nadnesený. Alespoň u mne. Čtyřmembránu mám téměř hotovou. Ještě tam chybí hadice. Konkrétní výsledky zatím nejsou. Nicméně v oblasti této technologie je hodně nového a tak píši tento příspěvek. Ve statistice blogu vidím, že jej často otvírají zájemci z Ruska. Má li někdo les za humny, nemá elektriku a je 40 stupňů pod nulou, tak to může být pro něj zajímavé. Někteří studenti ale i profesionálové postupují rychleji než já.Příkladem může být pan Harník. Dostal jsem od něj prospekt. Je přístupný na adrese https://drive.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnNHhmTGVHLWZSSVYxQWhzRDJWYzhoVUxfc1pz/view?usp=sharing  Jedná se o mikrokogenerační jednotku na dřevěné pelety. Pan Oldřich Šubrt propaguje tuto techniku v oblasti zemědělství a připravuje propagační materiál do novin. Také se úspěšně rozvíjí aktivita a soutěž v NTM. Sledujte dění na blogu o adrese : http://betlemska-stirling.blog.cz/  Našel jsem na Internetu zajímavý soustruh kombinovaný s frézkou. Mohlo by se to studentům nebo učňům hodit. Může to být také námět pro případné sponzory. Čtyřmembránu v NTM mimo soutěž předvedu.

Soustruh stojí asi 16 000 Kč. Patrně se však hodí jen pro kusovou výrobu malých parních motorů. Ta cena je zajímavá. Více na adrese http://www.uni-max.cz/kombinovany-soustruh-s-frezkou-at125-mini/d/

Výhody membránových parních motorů jsou veliké. Pro zajímavost je zopakuji.
1. Absence tření pístu o válec.
2. Odpadají požadavky na přesný válec a pístní kroužky.
3. Odpadá mazání a kontaminace páry olejem.
4. U mé konstrukce odpadá ojnice, křížák a klikovka.
5. Snadná aplikace více membrán. Jejich zatížení se rovnoměrně rozloží a tím se zvýší životnost. Hlavně se ale sníží nároky na velikost setrvačníku. Nedostatečně velký setrvačník bývá nejčastější chybou soutěžících v NTM. Je ale nutné aktivitu membrán vhodně úhlově posunout. Nesmí pracovat paralelně nebo současně.
6. U membránových modulů není nutná přesnost jako u kovových válců. Je možné použít umělé hmoty. V mém případě silon. Ten má malou teplotní vodivost a omezuje pokles tlaku kondenzací. Obecně se dá říci, že membrány jsou tolerantní k nepřesnostem.
7. Jedná se o bezpečnou technologii. Membrána představuje další perfektní pojistku. Vždy praskne dříve nežli by bouchnul kotel. Přijdete li na další výhody, můžeme to doplnit v komentářích.

Jsou zde ale i nevýhody. Není možné použít přehřívání páry. Přehřátá pára ochlazením neztrácí tlak. Já to řeším tím, že upevňovací šrouby aktivních prvků mají podložky, které snižují přestup tepla. Například mosazné tělo ventilu tyto podložky izolují od držáku. Zde je to obzvláště důležité. Na rotační ventily ještě dám topenářskou izolaci. Ze zkušenosti vím, že pak pára kondenzuje v membránových modulech jen ze začátku, kdy nejsou prohřáté. Tento kondenzát je možné odpustit. Není to ale nezbytně nutné. Membrány se časem vody zbaví samy a další jíž se netvoří. Moduly jsem vybavil vypouštěcími ventily.  Je také důležité, pokud možno, používat tlak 2 bary. Výrazně stoupne účinnost.  Ještě aktuálně k imigraci. Jsou li písmenka na vás malá, tak si na obrázek klikněte.