úterý 9. srpna 2016

Made in by Strakerle

Dostal jsem nádherné fotky budoucí hvězdicové čtyřmembrány a tak je hned dávám na blog.


Vývoj je perspektivní a nápaditý. Membrány mají domečky z pertinaxu. To by mohla být inspirace pro pana Harnika. Lineární nábytkové vedení táhel šoupátek svědčí o povolání konstruktéra. Vše je přehledně uspořádáno s dostatkem místa. Snad rozvod páry nevyjde moc složitě. Pan Strakerle si jistě poradí.


Následuje popis konstruktéra:

Tak jsem se konečně dostal k nafocení dílčích fotek a jednoho kratičkého videa, abyste viděl, jak pokračuji se stavbou mé čtyřmembrány. Zatím nemám šoupátka, ta budou mít nerezové leštěné pístky a místo vrtání budou mít zápich. Je to jenom nápad, uvidíme jestli se to osvědčí. Tentokrát jsem se rozhodl, že si šoupátka nechám udělat u kamaráda na daleko přesnější mašině. U čtyřválce je důležité, aby byly všechny stejné, to nakonec víte sám. Nerez zkusím použít proto, protože navzdory tvrzení pana Šedého mi koroze vždy způsobila "vyčochtání "ventilů, ať už byly rotační nebo šoupátkové, přesto že byly na začátku vždycky přesné a těsné. Na fotkách je vidět rozvod pro šoupátka s kuličkovým lineárním vedením. Je to kování k nábytkovým šuplíkům. Je to velmi pevné, přesné a celkem lehké na váhu. Pružiny  udržují kulisu v pozici tak, aby se neotáčela. Jedna z pístnic je napevno, ostatní jsou na unašeči uloženy kyvně pomocí kloubových ok. Setrvačník je umístěn zespodu základové desky, nahoru by se nevešel. Stroj je zatím uchycen ve svěráku, později bude na podstavci, aby měl setrvačník dost prostoru a aby bylo kde udělat pohon generátoru. Stroj je na čtvercové základové desce 54x54 cm. Na ní je otočně uložená kruhová deska, na které jsou upevněny lineární pohony šoupátek a (budou) šoupátka. Pootáčením kruhové desky vůči základové desce bude možno měnit předstih plynule za chodu stroje až o 35 stupňů. To s sebou nese nevýhodu, že budou muset být k membránovým modulům delší přívody, ale tento problém bude doufám minimalizován tím, že ke každému modulu povedou od šoupátek dvě jednosměrné hadice-vstupní a výfuková. Tím by se mělo vyřešit i odvádění zkondenzované vody z modulů. Hadice použiji silikonové s nerezovým opletem, aby byly měkké, poddajné a netahaly za šoupátka. Těla šoupátek budou uložena pružně, tak, jak to mám na tom jednoválci. Na videu je vidět, jak se to celé pohybuje. Jde to velmi lehce, největší odpor zatím klade pružnost membrán, to se změní až budou membrány naplněny párou. Změknou, natvarují se a nebude s nimi hýbáno  jako teď, ale budou samy zdrojem pohybu. Zatímco píšu, stahují se fotky. Jde to pomalu, mám zatím bohužel pomalé připojení.


Na Internetu je také video ručního otáčení. Čtyřmembrána není hotová. Adresa je     zde     Nepodařilo se mi dostat video z Rajčete na Blog. Lepší je nahrát to na YouTube.


Pro větší rozlišení je možné na obrázky kliknout. Konstrukce parního motoru je z nich velmi dobře patrná. Blíží se začátek školního roku a tak studenti nebo školy mohou hledat inspiraci. Čtyřmembrána může být menších rozměrů a určitě bude na soutěži v Technickém Muzeu vítána. Brzda a měřící zařízení firmy Vernier měří dobře a dokáže objektivně ohodnotit konstrukci stroje. Při měření mého parního motoru nebyl generátor zapojený. Při počátečním natlakování papiňáku na 1 atm graf na monitoru ukazuje výkon 10 W. Všichni studenti jsou vítáni. Při konstrukci motoru se hodně naučíte. Ještě něco o Kalouskovi. Na obrázek je potřeba kliknout.


Poslední dobou otvírá blog i 500 čtenářů denně. Zejména z Ruska. Je to zásluha hlavně pana Harnika. Svědčí to ale také o velkém zájmu. Moje čtyřmembrána je připravená k testování se zátěží. Nějak se k tomu nemohu dostat a mám trochu obavy. Snad to dobře dopadne.