Z obrázku motoru je patrné, že osy rotačních ventilů jsou uloženy nebo poháněny "plovoucím způsobem". Hadička vyrovnává nepřesnosti v souososti. Něco na způsob kardanky. Středové kuličkové ložisko se pak vypořádá s radiálním tahem řemínku a axiálním tlakem os rotačních ventilů. Není potřeba se obávat použití ozubených řemínků. Přenášený výkon je malý a přenos probíhá s účinností 98 procent. Ztráty jsou zanedbatelné. Motor se sám rozeběhne na nepatrný tlak při foukání. Obecně se píše v odborné literatuře:
1. Vliv velikosti průměru řemenic na přenos výkonu nebyl prokázán. Při pokusech nebyly zjištěny rozdíly u různých velikostí průměrů řemenic.
2. Účinnost ozubených řemenů se pohybuje mezi 96 a 98 procenty. V porovnání s ostatními druhy převodů t.j. s ozubenými soukolími nebo řetězovými převody se tyto hodnoty příliš neliší.
Výhodou je, když je řemínek plochý. Omezená životnost membrán určitě problém je. Musíme maximálně zjednodušit a prodloužit servisní interval. Probíhá další vývoj. Já preferuji silikonové membrány. Jsou k dostání v různých tloušťkách a půjdou předem natvarovat. O generátorech jsem na blogu psal pro přehled uvedu odkazy.
http://parnistroj.blogspot.cz/2014/02/generatory-potreti.html
http://parnistroj.blogspot.cz/2013/10/generatory-podruhe.html
http://parnistroj.blogspot.cz/2013/05/generatory.html
Použitý krokový motorek má výhody i nevýhody. Jako každé řešení. Že by dával jen 12 W je nesmysl. Mám ještě stejnosměrný sériový motor a také jej vyzkouším. Nemusel bych nic usměrňovat ale rovnou nabíjet akumulátor. Jsem zvědavý jak se bude motor chovat při zatížení akumulátorem. Jsem velmi rád, že pan Strakerle přes svůj zdravoní handicap pokračuje ve vývoji. Dám na blog s dovolením jeho nápad na vodotrubný parní kotel. Následuje jeho jadrný popis.
To mě však neodrazuje od činnosti radostné-parostrojnické. Nedávno jsem upravil papiňák tím, že jsem (neserouce se) do jeho dna uprostřed vyvrtal díru a připojil k němu nerezovou vlnovcovou hadici, stočenou do ploché spirály. Hadice je 3/8 a měl jsem jí 2,5 metru. Druhý konec hadice jsem zavedl do papiňáku nad hladinu vody. Je to v podstatě princip od Milana Řehoře, ale díky tomu, že jsem se toho nebál a provrtal dno hrnce, nejsou tam potřeba ty zpětné ventily, protože se systém zavodňuje (a odvzdušňuje) přirozeně samotížně. Výsledek mě nadchnul! Dříve při běžném, celodenním úsporném topení v kamnech byl tlak v papiňáku stabilně kolem 0,4 bar (při běžícím parním stroji), dnes při stejném topení tlak stabilně drží kolem 0,85 bar. A to jsem měl jenom pouhých 2,5 metru této hadice, z níž je v ohni jen asi 2,1 metru, zbytek jsou vývody. Jsem nadšen! 9 litrů studené vody jsem teď schopen uvést nejen do varu ale i do tlaku 0,25bar (kdy se rozbíhá stroj s generátorkem) za 15! minut. Taková jednoduchá věc zvýšila účinnost ohřevu skoro na dvojnásobek. Názorně to dokazuje, jak se pan ...... mýlí, když hlásá své debilní nesmysly o tom, jakou účinnost ohřevu (90% cha cha) má pouhý lesklý papiňák. Až budu moci dát asi 2500 Kč, koupím 17 metrů tohoto vlnovce, udělám vyšší "obal" na papiňák, aby se tam pod něj vešlo více závitů této skvělé nerezové trubky a myslím že se ještě budeme divit, jak úsporný bude provoz parního stroje. Nehledě k tomu, že takto získáváme výkonný a úsporný zdroj páry pro pohon čtyřmembrány. Zvýšení teplosměnné plochy dělá divy! Nápad Milana Řehoře je geniální a já mohu nadšeně potvrdit, že to funguje!!! Doufám, že budu mít čas to všechno realizovat...
Návod na kotel od Milana Řehoře: https://drive.google.com/file/d/0B5FV-PB0gpTnODRsSUpNRk1VSlU/view?usp=sharing1. Vliv velikosti průměru řemenic na přenos výkonu nebyl prokázán. Při pokusech nebyly zjištěny rozdíly u různých velikostí průměrů řemenic.
2. Účinnost ozubených řemenů se pohybuje mezi 96 a 98 procenty. V porovnání s ostatními druhy převodů t.j. s ozubenými soukolími nebo řetězovými převody se tyto hodnoty příliš neliší.
Výhodou je, když je řemínek plochý. Omezená životnost membrán určitě problém je. Musíme maximálně zjednodušit a prodloužit servisní interval. Probíhá další vývoj. Já preferuji silikonové membrány. Jsou k dostání v různých tloušťkách a půjdou předem natvarovat. O generátorech jsem na blogu psal pro přehled uvedu odkazy.
http://parnistroj.blogspot.cz/2014/02/generatory-potreti.html
http://parnistroj.blogspot.cz/2013/10/generatory-podruhe.html
http://parnistroj.blogspot.cz/2013/05/generatory.html
Použitý krokový motorek má výhody i nevýhody. Jako každé řešení. Že by dával jen 12 W je nesmysl. Mám ještě stejnosměrný sériový motor a také jej vyzkouším. Nemusel bych nic usměrňovat ale rovnou nabíjet akumulátor. Jsem zvědavý jak se bude motor chovat při zatížení akumulátorem. Jsem velmi rád, že pan Strakerle přes svůj zdravoní handicap pokračuje ve vývoji. Dám na blog s dovolením jeho nápad na vodotrubný parní kotel. Následuje jeho jadrný popis.
To mě však neodrazuje od činnosti radostné-parostrojnické. Nedávno jsem upravil papiňák tím, že jsem (neserouce se) do jeho dna uprostřed vyvrtal díru a připojil k němu nerezovou vlnovcovou hadici, stočenou do ploché spirály. Hadice je 3/8 a měl jsem jí 2,5 metru. Druhý konec hadice jsem zavedl do papiňáku nad hladinu vody. Je to v podstatě princip od Milana Řehoře, ale díky tomu, že jsem se toho nebál a provrtal dno hrnce, nejsou tam potřeba ty zpětné ventily, protože se systém zavodňuje (a odvzdušňuje) přirozeně samotížně. Výsledek mě nadchnul! Dříve při běžném, celodenním úsporném topení v kamnech byl tlak v papiňáku stabilně kolem 0,4 bar (při běžícím parním stroji), dnes při stejném topení tlak stabilně drží kolem 0,85 bar. A to jsem měl jenom pouhých 2,5 metru této hadice, z níž je v ohni jen asi 2,1 metru, zbytek jsou vývody. Jsem nadšen! 9 litrů studené vody jsem teď schopen uvést nejen do varu ale i do tlaku 0,25bar (kdy se rozbíhá stroj s generátorkem) za 15! minut. Taková jednoduchá věc zvýšila účinnost ohřevu skoro na dvojnásobek. Názorně to dokazuje, jak se pan ...... mýlí, když hlásá své debilní nesmysly o tom, jakou účinnost ohřevu (90% cha cha) má pouhý lesklý papiňák. Až budu moci dát asi 2500 Kč, koupím 17 metrů tohoto vlnovce, udělám vyšší "obal" na papiňák, aby se tam pod něj vešlo více závitů této skvělé nerezové trubky a myslím že se ještě budeme divit, jak úsporný bude provoz parního stroje. Nehledě k tomu, že takto získáváme výkonný a úsporný zdroj páry pro pohon čtyřmembrány. Zvýšení teplosměnné plochy dělá divy! Nápad Milana Řehoře je geniální a já mohu nadšeně potvrdit, že to funguje!!! Doufám, že budu mít čas to všechno realizovat...
Vietnam spolupracuje s Čínou na kosmickém výzkumu
