Rotační ventily mají kratší vrtání průměr 10 a zároveň slouží jako ložisko. Drážka osy je frézovaná a má šířku 5,5 mm.
neděle 30. října 2011
neděle 23. října 2011
Starší stroj Petra Šedého
Techhnologie pístu je bezvadná. Mazání vodou opravdu dobře funguje. Čím je píst starší a má více naběháno, tím je lepší a těsnější.
Použití pásové pily při výrobě parních strojů
Tuto pilu jsem koupil ve výprodeji firmy Proma. Stála 7500 Kč a byla vyrobena v Číně.
Za tu cenu by se dala koupit i dnes.Původní pás skoro vůbec neřezal. Po dvou použití praskl. Koupil jsem nový bimetalový.Teď již jsem spokojený. Nový pás řeže desetkrát rychleji. Na jednom stroji je asi deset řezů. Ve Feroně stojí jeden 20 až 30 Kč.
Při serii 40 strojů se to již vyplatí. Já občas něco řežu i pro Petra. Uříznete li ale mosaznou kulatinu šikmo,tak vzhledem k ceně mosazi není Ferona zas tak drahá.Při upínání trubky pístu ve svěráku pily mi ji jednou malinko prohnuli. Ta pak je na vyhození. Take vám vždy krátký kousek kulatiny zůstane.
čtvrtek 20. října 2011
Jak vyždímat maximum mechanické energie z našeho parního stroje
1. března 2011 v 9:24 | Petr Šedý
Náš parní stroj je jenom polotovar a je určen k dalšímu zpracování a rozšiřování. Je velice důležité, jak ho zatěžujete a jak ho provozujete.
Není nic horšího, nežli když ho připojíte jenom tak na dynamo pomocí řemenu.
V první řadě si musíte uvědomit, jaký výkon ze stroje chcete dostat. Stroj, který je určen k výrobě elektřiny by měl vždycky pracovat na maximálních otáčkách. Pamatujte, že výkon je přímo úměrný otáčkám. Tam kde je potřeba momentu, jako u cirkulárky, brusky, čerpadla a samohybů, tam je to něco zcela jiného.
Na tomto obrázku, který jsem před časem demonstroval, je ideální způsob maximálního využití parního stroje pro výrobu elektřiny. Malý pomocný elektromotor o výkonu jenom několik desítek wattů je spojen pomocí tenkého řemínku, který má malé ztráty, k parnímu stroji. Na jeho svorky jsou připojeny kondensátory o veliké kapacitě, které mají na chod stroje téměř zázračné účinky. Motorek je samozřejmě pomaluběžný a stejnosměrný. Při 1200 otáčkách za minutu má dávat minimálně 12V. Jeho výkon je 20W.
Jak to funguje:
Parní stroj se rozjede naprázdno a motorek začne dobíjet kondensátory. Ideální je použít kondensátory alespoň spojené o celkové kapacitě alespoň 0,5 až 1F na 24V.
Jak stroj běží, kondensátory se nabíjejí a v okamžiku mrtvého chodu stroje se vybíjejí do elektromotoru a ten akceleruje parní stroj do vyšších otáček. Během několika desítek sekund stroje dokáže dosahovat otáček přes 3 až 4000 otáček za minutu a více. Čím jsou větší otáčky, tím elektromotor více točí a pomáhá stroj roztáčet.
Potom zatížíme stroj vhodným generátorem. Je důležité, aby byl použit stejnosměrný generátor s permanentními magnety. (napřiklad: ss motor, 2000 otáček, 24V, 80W)
Generátor je nutné oddělit od akumulátoru výkonovou diodou, vhodně zapojenou. Abychom viděli rozdíl dobíjení s přídavným motorem a bez něj, stačí sundat řemínek a porovnat výkon s přídavným elektromotorem a bez něj. Elektromotor se nejenom sám zásobuje elektřinou, ale alceleruje stroj do vysokých otáček tím, že energii z kondensátorů využívá k chodu stroje v mrtvé oblasti.
Jedná se o takzvaný řízený elektrický setrvačník, který umí měnit svůj účinek v průběhu zatížení stroje.
Za předpokladu, že bychom použili setrvačník klasický, měl by stroj maximální účinnost vždy ve stavu, kdy by měl setrvačník optimální hmotnost. Protože však neumíme měnit hmotnost setrvačníku za chodu stroje, tak elektrické řešení je nejlepší. S přídavným elektromotorem může být hmotnost setrvačníku několikanásobně menší. Hmotnost elektromotoru je několikrát menší nežli hmotnost klasického setrvačníku při odpovídajícím výkonu.
U běžného stroje obecně platí, že s výkonem je nutné zvyšovat hmotnost setrvačníku.
Náš parní stroj je jenom polotovar a je určen k dalšímu zpracování a rozšiřování. Je velice důležité, jak ho zatěžujete a jak ho provozujete.
Není nic horšího, nežli když ho připojíte jenom tak na dynamo pomocí řemenu.
V první řadě si musíte uvědomit, jaký výkon ze stroje chcete dostat. Stroj, který je určen k výrobě elektřiny by měl vždycky pracovat na maximálních otáčkách. Pamatujte, že výkon je přímo úměrný otáčkám. Tam kde je potřeba momentu, jako u cirkulárky, brusky, čerpadla a samohybů, tam je to něco zcela jiného.
Na tomto obrázku, který jsem před časem demonstroval, je ideální způsob maximálního využití parního stroje pro výrobu elektřiny. Malý pomocný elektromotor o výkonu jenom několik desítek wattů je spojen pomocí tenkého řemínku, který má malé ztráty, k parnímu stroji. Na jeho svorky jsou připojeny kondensátory o veliké kapacitě, které mají na chod stroje téměř zázračné účinky. Motorek je samozřejmě pomaluběžný a stejnosměrný. Při 1200 otáčkách za minutu má dávat minimálně 12V. Jeho výkon je 20W.
Jak to funguje:
Parní stroj se rozjede naprázdno a motorek začne dobíjet kondensátory. Ideální je použít kondensátory alespoň spojené o celkové kapacitě alespoň 0,5 až 1F na 24V.
Jak stroj běží, kondensátory se nabíjejí a v okamžiku mrtvého chodu stroje se vybíjejí do elektromotoru a ten akceleruje parní stroj do vyšších otáček. Během několika desítek sekund stroje dokáže dosahovat otáček přes 3 až 4000 otáček za minutu a více. Čím jsou větší otáčky, tím elektromotor více točí a pomáhá stroj roztáčet.
Potom zatížíme stroj vhodným generátorem. Je důležité, aby byl použit stejnosměrný generátor s permanentními magnety. (napřiklad: ss motor, 2000 otáček, 24V, 80W)
Generátor je nutné oddělit od akumulátoru výkonovou diodou, vhodně zapojenou. Abychom viděli rozdíl dobíjení s přídavným motorem a bez něj, stačí sundat řemínek a porovnat výkon s přídavným elektromotorem a bez něj. Elektromotor se nejenom sám zásobuje elektřinou, ale alceleruje stroj do vysokých otáček tím, že energii z kondensátorů využívá k chodu stroje v mrtvé oblasti.
Jedná se o takzvaný řízený elektrický setrvačník, který umí měnit svůj účinek v průběhu zatížení stroje.
Za předpokladu, že bychom použili setrvačník klasický, měl by stroj maximální účinnost vždy ve stavu, kdy by měl setrvačník optimální hmotnost. Protože však neumíme měnit hmotnost setrvačníku za chodu stroje, tak elektrické řešení je nejlepší. S přídavným elektromotorem může být hmotnost setrvačníku několikanásobně menší. Hmotnost elektromotoru je několikrát menší nežli hmotnost klasického setrvačníku při odpovídajícím výkonu.
U běžného stroje obecně platí, že s výkonem je nutné zvyšovat hmotnost setrvačníku.
Teplota páry v závislosti na přetlaku
15. září 2009 v 10:39 | Petr Šedý
Mnoho lidí mi stále dává ty samé otázky, kolik má pára telotu a na kolik se zahřívá voda v kotli.
Proto jsem udělal tabulku, kde se může každý seznámit s těmito údaji. Předem bych chtěl říci, že údaje jsou pro takzvaný normální atmosférický tlak, kdy bod varu vody je kolem 100 stupňů Celsia. Normální tlak uvádím jako nula atmosfér. Další hodnoty jsou myšleny jako přetlak od normálního tlaku.
Tlak v atmosférách - teplota páry ve stupních Celsia
.......................................................................................
1 - 120
2 - 133
3 - 144
4 - 152
5 - 159
6 - 166
7 - 170
8 - 176
9 - 180
10 - 185
11 - 188
12 - 192
13 - 195
14 - 198
15 - 200
16 - 204
17 - 207
63 - 273 ..... Teplota páry a tlak v Temelíně
Na této tabulce si můžete udělat obraz o tlacích a teplotách páry. Věřím tomu, že mnohý z vás konečně procitne a uvědomí si jaká je skutečnost.
Při nižším atmosférickém tlaku, jako je například na horách, jde bod varu prudce dolů. V 5000metrech nad mořem voda vaří již při mnohem menší teplotě nežli je 100 stupňů Celsia. Problém je také s kyslíkem, že oheň špatně hoří.
Mnoho lidí mi stále dává ty samé otázky, kolik má pára telotu a na kolik se zahřívá voda v kotli.
Proto jsem udělal tabulku, kde se může každý seznámit s těmito údaji. Předem bych chtěl říci, že údaje jsou pro takzvaný normální atmosférický tlak, kdy bod varu vody je kolem 100 stupňů Celsia. Normální tlak uvádím jako nula atmosfér. Další hodnoty jsou myšleny jako přetlak od normálního tlaku.
Tlak v atmosférách - teplota páry ve stupních Celsia
.......................................................................................
1 - 120
2 - 133
3 - 144
4 - 152
5 - 159
6 - 166
7 - 170
8 - 176
9 - 180
10 - 185
11 - 188
12 - 192
13 - 195
14 - 198
15 - 200
16 - 204
17 - 207
63 - 273 ..... Teplota páry a tlak v Temelíně
Na této tabulce si můžete udělat obraz o tlacích a teplotách páry. Věřím tomu, že mnohý z vás konečně procitne a uvědomí si jaká je skutečnost.
Při nižším atmosférickém tlaku, jako je například na horách, jde bod varu prudce dolů. V 5000metrech nad mořem voda vaří již při mnohem menší teplotě nežli je 100 stupňů Celsia. Problém je také s kyslíkem, že oheň špatně hoří.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)